Oddělení současné lexikologie a lexikografie
Kontakt:
Letenská 123/4
118 00 Praha 1
E-mail: lexikografie at ujc.cas.cz
Čím se v oddělení zabýváme:
Centrem práce oddělení současné lexikologie a lexikografie (dříve lexikograficko-terminologického oddělení) ÚJČ AV ČR, v. v. i., je výzkum a lexikografické zpracování slovní zásoby současné spisovné češtiny. V souvislosti s tím je věnována pozornost teoretickým otázkám lexikologie a lexikografie, neologie a lexikální dynamiky a rovněž praktickým otázkám přípravy budoucího výkladového slovníku češtiny. Pracovníci oddělení spravují rozsáhlé materiálové sbírky.
V letech 1994–2004 byla lexikografická práce soustředěna na zpracování nejnovějšího lexikálního materiálu. Výsledkem jsou dva slovníky Nová slova v češtině. Slovník neologizmů 1 (1998) a Nová slova v češtině. Slovník neologizmů 2 (2004) a rovněž sborník statí Neologizmy v dnešní češtině (2005). V tomto období vyšlo též 1. vydání Akademického slovníku cizích slov (1995) a jeho 2., doplněné a částečně opravené vydání pod názvem Nový akademický slovník cizích slov (2005; další, obsahově nezměněná vydání byla publikována v následujících letech). Tiskem průběžně vycházejí další vydání Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost (2., opravené a doplněné vydání 1994; 3., opravené vydání 2003; další, obsahově nezměněná vydání byla publikována v následujících letech). V nakladatelství LEDA, s. r. o., byla zpracována též elektronická verze tohoto slovníku (1997, 2004, 2005). Elektronickou podobu získal také Akademický slovník cizích slov – vyšel v nakladatelství LEDA, s. r. o., jako Velký slovník cizích slov (1999). Nový akademický slovník cizích slov vyšel v elektronické podobě v témž nakladatelství pod názvem Velký slovník cizích slov (verze slovníku 2.0, 2005). Dále byla publikována řada dalších sborníků a studií (viz celoústavní Publikace).
V tomto období se pracoviště věnovalo rovněž teorii valence, metodologii a zpracování valenčních slovníků. Výsledkem dosavadní práce jsou slovníky Slovesa pro praxi. Valenční slovník nejčastějších českých sloves (1997) a Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení (2005).
V letech 2005–2011 se práce našeho oddělení zaměřily na komplexní přípravu budoucího výkladového slovníku současné češtiny v rámci výzkumného záměru Vytvoření databáze lexikální zásoby českého jazyka počátku 21. století.
Nový všeobecný výkladový slovník Akademický slovník současné češtiny vzniká od roku 2012. Projekt nového výkladového slovníku češtiny získal pro léta 2013–2016 podporu Ministerstva kultury ČR z programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI) – grantový projekt Nová cesta k modernímu jednojazyčnému výkladovému slovníku současné češtiny.
Roku 2019 byla vydána popularizační kniha Jak se píší slovníky aneb Lexikografie pro každého.Jako referenční textový zdroj využíváme databázi společnosti NEWTON Media, a. s.
Pracovníci oddělení se dlouhodobě podílejí na řadě mezioborových i mezinárodních projektů.
Na čem pracujeme:
Akademický slovník současné češtiny
V oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ AV ČR, v. v. i., vzniká od počátku roku 2012 nový všeobecný výkladový slovník současné češtiny. Jde o slovník středního rozsahu s předpokládaným počtem 120–150 tisíc lexikálních jednotek. Jeho úkolem je zachytit slovní zásobu současné češtiny, a to všeobecně rozšířenou, užívanou ve veřejné oficiální a polooficiální komunikaci i v komunikaci běžné (tj. neveřejné, neoficiální). V omezeném rozsahu jsou ve slovníku podávány jednotky užívané v profesní a zájmové komunikaci, pokud jsou již užívány mimo své prostředí. Z výrazů nářeční povahy se zachycují jen ty výrazy, které mají širší územní platnost, užívají se především v mluvené komunikaci, příp. i v literatuře.
Připravovaný slovník se svým rozsahem i způsobem zpracování řadí k akademickým slovníkům, tj. slovníkům s propracovaným, typizovaným a strukturovaným výkladem významu slov, s přiměřeně bohatou exemplifikací dokumentující typická užití slova, s dostatečně propracovaným popisem základních sémantických vztahů, zejména synonymie a antonymie, s odpovídajícím popisem gramatických vlastností slova. Součástí všestranného popisu lexikálních jednotek v připravovaném slovníku je i podání jejich stylistické charakteristiky, informace o jejich původu a o výslovnosti.
Nedílnou součástí přípravy slovníku je vytváření a prohlubování koncepčních zásad vznikajícího slovníkového díla.
Elektronický neologický archiv Neomat
Elektronický neologický archiv Neomat tvoří významnou část materiálových sbírek oddělení současné lexikologie a lexikografie Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i. Od září roku 2015 je neologický archiv (databáze excerpčního materiálu Neomat) plně zpřístupněn jak laické, tak odborné veřejnosti.
Podrobnosti zde.
Lexikologicko-lexikografický výzkum současné češtiny
V souvislosti s lexikografickým zpracováváním slovní zásoby současné češtiny se pracovníci oddělení věnují lexikologicko-lexikografickému výzkumu, který reflektuje autorskou a redakční práci na slovníkových heslech a práci koncepční. Pozornost je dále věnována otázkám neologie a lexikální dynamiky. Výsledky jsou prezentovány na domácích i zahraničních konferencích, prostřednictvím odborných přednášek a publikovány v monografických publikacích nebo jako studie v časopisech a ve sbornících.
Webové hnízdo LEXIKO
Webové stránky LEXIKO slouží jako rozcestník k významným materiálovým sbírkám Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., – k lístkovému Novočeskému lexikálnímu archivu, k elektronickému lexikálnímu archivu Neomat, k některým slovníkovým dílům v digitalizované podobě – Příručnímu slovníku jazyka českého, Slovníku spisovného jazyka českého – a zahrnuje také ojedinělou Databázi heslářů (soupisy heslových slov vybraných slovníků). Kromě toho jsou zde shromážděny informace o synchronních všeobecných i některých speciálních výkladových slovnících češtiny vzniklých v ÚJČ, o počátcích institucionalizace českého slovníkářství ve 20. století i o některých výsledcích aktuální činnosti oddělení současné lexikologie a lexikografie.
Podrobnosti zde.
Sbírky a materiály:
Kartotéka novočeského lexikálního archivu (1911–1991)
Kartotéka novočeského lexikálního archivu (NLA) obsahuje excerpční materiál, na jehož základě vznikly všechny reprezentativní výkladové slovníky češtiny. Základní, tzv. 1. materiál archivu, sloužil jako východisko pro zpracování Příručního slovníku jazyka českého (1935–1957), další vrstvy byly využity při zpracování Slovníku spisovného jazyka českého (1960–1971, 1989), Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost (1. vydání 1978) i dalších slovníků, např. Akademického slovníku cizích slov (1995). Sběr jazykových dat probíhal na základě promyšlených excerpčních pravidel z r. 1911 a 1917. Lístkové výpisky byly pořizovány zejména z umělecké literatury, ale i z literatury odborné, výběrově byly excerpovány noviny, časopisy a překladová literatura. Jako dolní hranice pro excerpci byl stanoven r. 1770, díky čemuž se podařilo zdokumentovat též češtinu z obrozeneckého období. V průběhu let byly sbírky lexikálního materiálu postupně doplňovány až do konce 80. let 20. století. V současné době je NLA převeden do elektronické podoby a zpřístupněn veřejnosti. Jeho základní část (tzv. vrstvy 1–6) s rozsahem 8,7 mil. excerpt je propojena pro jednotné vyhledávání s elektronickou podobou Příručního slovníku jazyka českého (ePSJČ).
Elektronický lexikální archiv
Elektronicky zpracovávaný neologický archiv je soustavně budován od 90. let 20. stol. dodnes (k založení prvního záznamu v nové elektronické databázi došlo v listopadu 1991). Jeho založením byla zahájena nová etapa excerpčních prací, která pokračovala v rámci grantového projektu Popis nové slovní zásoby s využitím počítačové techniky (1994–1996) a následných grantových projektů Systémotvorné procesy neologizmů v současné češtině (1998–2000) a Internacionalizmy v nové slovní zásobě češtiny (2001–2003). Od té doby je lexikální materiál ukládán v databázové podobě s využitím speciálních excerpčních programů (WinHesla2). Byl vyvinut excerpční program EDA, který umožnil zpřístupnit veřejnosti celý neologický archiv prostřednictvím internetu (databáze Neomat). Pro odbornou veřejnost je vstup do plné verze databáze Neomat zde.
Pracovníci:
doc. PhDr. Jiří Rejzek, Ph.D.
vedoucí
Mgr. Karolína Cinkrautová, Ph.D.
Mgr. Veronika Vodrážková (dočasně nepřítomná)