Nomenclator quadrilinguis Boemico-Latino-Graeco-Germanicus
Strossmayerovo náměstí
Denně jezdím tramvají přes Strossmayerovo náměstí a napadlo mě – jak asi vzniklo takové příjmení? Asi tuším, co je to –mayer, ale kde se vzalo to Stross-? Co to pak znamená dohromady? A kdo to byl vlastně ten Strossmayer? Příjmení Strossmayer je složeno ze dvou částí: Stross- a -mayer. Jasný původ má jen jedna z nich, ta druhá. Pochází z německého […]
Pozvánka na přednášku: Vznik Ústavu pro jazyk český jakožto symptom společenského vývoje
Zveme vás na přednášku Vznik Ústavu pro jazyk český jakožto symptom společenského vývoje, kterou prosloví Věra Dvořáčková z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR. Přednáška, pořádaná Jazykovědným sdružením ČR, se uskuteční 19. 3. 2026 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, nám. Jana Palacha 2, Praha 1, v místnosti č. 18 od 17:30 hodin. Více informací o přednášce naleznete na webu Jazykovědného sdružení.
Střílečka a přestřelka
Všiml jsem si titulku Střílečky, krvavé bitky a výpalné: Gangy v Berlíně se řežou o moc. Nemělo by v něm být spíš přestřelky? Podle Slovníku spisovného jazyka českého je přestřelka ‚střetnutí malých ozbrojených skupin se střelbou‘; podle Slovníku spisovného jazyka českého pak vojensky ‚palební střetnutí malých ozbrojených skupin‘. Zdůrazněme, že podle slovníků by tedy při přestřelce měly pálit dvě soupeřící strany, dvě skupiny ozbrojenců. Slovo střílečka ve výkladových slovnících češtiny nenajdeme. Zaznamenává ho slovník neologismů Nová slova […]
Nové číslo časopisu Korpus – gramatika – axiologie
V KGA 32/2025 M. Alldrick uplatňuje teorii morfómů na diachronní změny ve skloňovacích třídách kost a píseň. L. Jílková se zabývá variabilitou frazému voda na mlýn. A. Toboříková analyzuje 1. os. pl. v publicistice. V. Veselý se věnuje tautologiím typu Stalo se, co se stalo. A. Zięba zkoumá české narativní metaoperátory. A. Toboříková recenzuje Konferenční sborník SILF 2024. L. Zachrdlová informuje o Dni se slovníkem 2025.
Bibliografie genderové problematiky v češtině
Bibliografie genderové problematiky v češtině Obsah této stránky vychází z Bibliografie genderové problematiky v češtině (pdf ke stažení), kterou v roce 2025 zpracovaly Eva Hrachová, Kateřina Kružíková a Olga Kubešová. Bibliografie genderové problematiky v češtině obsahuje soupis monografií, odborných a popularizačních článků, které byly mezi lety 1992 a 2025 zařazeny do databáze Bibliografie české lingvistiky. Vybrány byly na základě […]
Bazmek
Překvapilo mě, že někteří lidé běžně užívají slovo bazmek v pochvalném významu. Já totiž bazmek znám jen ve smyslu označení něčeho nekvalitního a jako svého druhu urážku. Výraz bazmek nalezneme v hesláři aktuálně budovaného Akademického slovníku současné češtiny (ASSČ), kde je toto slovo z hlediska stylu charakterizováno jako kolokoviální expresivní (není tedy součástí spisovné slovní zásoby, a navíc […]
Škola českého jazyka a literatury pro pedagogy
Ve dnech 6.–8. října 2025 se koná již 13. ročník Školy českého jazyka a literatury pro pedagogy. Vzdělávací kurz je určen učitelkám a učitelům českého jazyka a literatury 2. stupně základních a středních škol, učilišť i gymnázií. Akci tradičně pořádají tři pracoviště Akademie věd ČR: Ústav pro jazyk český, Ústav pro českou literaturu a Středisko společných činností AV ČR. Letošní program se zaměřuje […]
Vyšla Naše řeč 3/2025
Třetí číslo Naší řeči otevírá rozsáhlá studie Hany Dufkové, Václava Cvrčka a Ondřeje Dufka, která přináší výsledky dotazníkového šetření mezi českými i zahraničními bohemisty o otázkách jazykové regulace češtiny. Autoři pomocí analýzy latentních tříd dokazují, že v odborné komunitě lze co do postoje k jazykové regulaci identifikovat tři typy lingvistů: konzervativce, progresivisty a pragmatiky. Následuje zpráva o činnosti Kruhu přátel […]