Nomenclator quadrilinguis Boemico-Latino-Graeco-Germanicus
Čeština pro cizince jako divadlo
V uplynulém semestru zorganizoval kabinet studia ÚJČ divadelní seminář. Vědci, převážně z Fyzikálního ústavu AV ČR, kteří se učí česky, nacvičili pod vedením lektorek z kabinetu studia jazyků humorný divadelní kus V baru. Na záznam jeho vydařeného uvedení v Ládví se můžete podívat na tomto odkazu: Kabinetní divadlo uvádí hru V BARU.
Smrdět jako cap
Zaslechl jsem v konverzaci spojení smrdět jako cap. Neporadili byste mi, co to ten cap je a odkud se toto slovo vzalo? Slovo cap můžeme nalézt hned v několika slovnících češtiny. Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) obsahuje kromě citoslovce cap, které značí ‚zvuk kroků či dětských krůčků‘, ještě další heslo cap, jež označuje jako nářeční výraz s významem ‚kozel‘. […]
Podstročník
V souvislosti s letošním veletrhem Svět knihy Praha a tam udílené anticeny Skřipec za nejhorší překlad jsem se setkala s mně dosud neznámým slovem podstročník. Ráda bych o něm zjistila něco víc, zejména jeho přesný význam a původ. Výraz podstročník sice nenalezneme v žádném současném ani starším výkladovém slovníku češtiny, doklady jeho užívání však obsahuje kartotéka Novočeského lexikálního archivu, na jejímž základě […]
Pozvánka na přednášku o užívání biblických frazémů
Zveme vás na přednášku Jste tedy obětním beránkem? — Necítím se tak. Užívání biblických frazémů a jejich proměny v odlišných kontextech, kterou prosloví Kamila Mrázková z oddělení stylistiky a sociolingvistiky ÚJČ. Přednáška, pořádaná Jazykovědným sdružením ČR, se uskuteční 14. 5. 2026 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, nám. Jana Palacha 2, Praha 1, v místnosti č. 18 od 17:30 hodin. Více informací o přednášce naleznete na webu Jazykovědného sdružení.
Armani
Chci se zeptat, jak v češtině skloňovat názvy cizích značek. Pokud hovořím například o Biodermě, mohu ji snadno skloňovat podle vzoru „žena“. Jak ale nakládat s názvy, které nemají typicky české zakončení? Potřebuji vytvořit druhý pád od značky Armani. Skloňování jmen značek v češtině závisí především na jejich původu a na tom, jak jsou všeobecně vnímány. Pro názvy označující spotřební […]
Strossmayerovo náměstí
Denně jezdím tramvají přes Strossmayerovo náměstí a napadlo mě – jak asi vzniklo takové příjmení? Asi tuším, co je to –mayer, ale kde se vzalo to Stross-? Co to pak znamená dohromady? A kdo to byl vlastně ten Strossmayer? Příjmení Strossmayer je složeno ze dvou částí: Stross- a -mayer. Jasný původ má jen jedna z nich, ta druhá. Pochází z německého […]
Pozvánka na přednášku: Vznik Ústavu pro jazyk český jakožto symptom společenského vývoje
Zveme vás na přednášku Vznik Ústavu pro jazyk český jakožto symptom společenského vývoje, kterou prosloví Věra Dvořáčková z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR. Přednáška, pořádaná Jazykovědným sdružením ČR, se uskuteční 19. 3. 2026 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, nám. Jana Palacha 2, Praha 1, v místnosti č. 18 od 17:30 hodin. Více informací o přednášce naleznete na webu Jazykovědného sdružení.
Střílečka a přestřelka
Všiml jsem si titulku Střílečky, krvavé bitky a výpalné: Gangy v Berlíně se řežou o moc. Nemělo by v něm být spíš přestřelky? Podle Slovníku spisovného jazyka českého je přestřelka ‚střetnutí malých ozbrojených skupin se střelbou‘; podle Slovníku spisovného jazyka českého pak vojensky ‚palební střetnutí malých ozbrojených skupin‘. Zdůrazněme, že podle slovníků by tedy při přestřelce měly pálit dvě soupeřící strany, dvě skupiny ozbrojenců. Slovo střílečka ve výkladových slovnících češtiny nenajdeme. Zaznamenává ho slovník neologismů Nová slova […]