Strossmayerovo náměstí
Denně jezdím tramvají přes Strossmayerovo náměstí a napadlo mě – jak asi vzniklo takové příjmení? Asi tuším, co je to -mayer, ale kde se vzalo to Stross-? Co to pak znamená dohromady? A kdo to byl vlastně ten Strossmayer?
Příjmení Strossmayer je složeno ze dvou částí: Stross- a -mayer. Jasný původ má jen jedna z nich, ta druhá. Pochází z německého obecného jména Meier, původně ,správce dvora‘, pak ,jeho lenní držitel‘ a nakonec i ,velký sedlák‘. (Ve slovenštině se pak z tohoto základu vyvinulo přímo i slovo majer, známé např. z turistických map Slovenska, označení pro ,velký statek s hospodářskými budovami a obytnými stavbami pro zaměstnance, obvykle v odlehlejším místě‘; podrobnosti viz zde). Podle knihy Josefa Beneše Německá příjmení u Čechů (s. 306) existuje „asi víc než tisíc“ příjmení se základem -mayer, která „vznikal[a] zejm. tak, že se majitel dvorce označoval složeninou, jejíž určovací částí [zde tedy Stross-] byl název dvorce anebo jen určovací část tohoto názvu“. S touto druhou, „určovací částí“ je věc složitější. Josef Beneš v citované knize příjmení Strossmayer v oddílu, který se těmto složeným příjmením věnuje, neuvádí. (Zaznamenané podoby Strohmeier, Strohmajer, Štromajerová se Strossmayerem nesouvisejí, jejich původ je podle Beneše v názvu zřízence, který pečoval o dávky slámy.) Jedna možnost je, že „určovací část“ Stross- pochází z názvu ptáka – a to buď z německého Strauß (Beneš, Německá příjmení u Čechů, s. 386), nebo českého pštros (Beneš, Německá příjmení u Čechů, s. 115), většinou podle domovního znamení (srov. též Moldanová, Naše příjmení, s. 191 a 150; Kotík, Naše příjmení, s. 159). Druhá možnost je, že část Stross- pochází z německého Strasse ,silnice‘ (Beneš, Německá příjmení u Čechů, s. 293). V prvním případě by tak příjmení znamenalo ,správce dvora, domu s domovním znamením v podobě pštrosa‘, ve druhém případě ,správce dvora, domu u (významné) cesty, silnice‘.
Snad ještě zajímavější jsou různé okolnosti související s osobou Josipa Juraje Strossmayera a vůbec s pražským Strossmayerovým náměstím. Dnes už asi není obecně známo, po kom se tento poměrně významný pražský veřejný prostor a dopravní uzel vlastně jmenuje. Hezky, byť nepřímo o tom svědčí skutečnost, že Slovanská knihovna ve spolupráci s Velvyslanectvím Republiky Chorvatsko uspořádala v roce 2005 výstavu s názvem Josip Juraj Strossmayer (1815–1905) aneb „Ten, co má v Praze náměstí, a nikdo neví proč“ (viz výroční zprávu NK ČR; s. 67 a 72). Z českého hlediska je název poměrně trefný, ale bylo by zajímavé vidět, jak se na něj tvářili chorvatští hosté přítomní na zahájení výstavy… V r. 2017 byla na severní straně náměstí (stojíte-li čelem ke kostelu sv. Antonína, tak vlevo) odhalena pamětní deska, která název náměstí vysvětluje. Těžko však říct, jestli to na naznačeném stavu pomohlo něco změnit.
Podle Pražského uličníku náměstí vzniklo před novogotickým kostelem sv. Antonína na počátku 20. století a nejdřív se jen lidově nazývalo Před Kostelem. V roce 1908 dostalo jméno Bubenské a teprve v roce 1925 bylo přejmenováno na Strossmayerovo. Stalo se tak na počest Josipa Juraje Strossmayera – chorvatského katolického kněze, bosensko-srijemského biskupa (se sídlem ve východochorvatském Đakovu), hlavně však významného politika, diplomata, spisovatele, mecenáše, podporovatele chorvatské národní emancipace, stoupence slovanské vzájemnosti, obnovitele záhřebské univerzity a mj. též čestného občana hlavního města Prahy, „která se mu v roce 1925 odvděčila pojmenováním tohoto náměstí“, jak se praví na zmíněné desce. Pod tímto jménem náměstí kupodivu přežilo i dobu nacistické okupace (Strossmayerplatz, 1940–1945), ne však dobu komunistické totality. V letech 1961–1968 se nazývalo Kopeckého, podle Václava Kopeckého (1897–1961), čelného komunistického politika, ministra informací a později kultury. Od roku 1968 dodnes pak náměstí nese své současné jméno. Kromě Prahy je podle informačního systému Geonames po Strossmayerovi v Česku pojmenována už jen jediná ulice – v Opavě.
Jméno tedy samozřejmě nepochází od hrdiny seriálu Nemocnice na kraji města (1977) doktora Štrosmajera. Jistá souvislost tu však přece je. Na internetu lze dohledat různé historky o tom, že scenárista Jaroslav Dietl pojmenoval postavu doktora Štrosmajera podle někdejšího názvu Kopeckého náměstí, tedy shodného s příjmením herce Miloše Kopeckého, který postavu doktora Štrosmajera ztvárnil. Podle jiné verze si jméno Štrosmajer ze stejného důvodu vymínil pro svou postavu sám Miloš Kopecký. Jde však možná jen o tradované anekdoty, jejichž historickou přesnost jsme se nepokoušeli ověřit.
Bez zajímavosti snad není ani následující kulturně-slovanská linka. V kostele sv. Antonína, před nímž náměstí vzniklo, se od r. 1923 nachází tzv. Slovanský betlém. Jeho figurky představují zástupce nejrůznějších slovanských národů a jejich etnografických skupin oblečené v národních krojích – ústřední myšlenkou betléma bylo „slovanské sjednocení“. Přímou souvislost s pojmenováním náměstí nejspíš doložit nelze – ale přece jen: Josip Juraj Strossmayer byl biskup a velký zastánce spolupráce slovanských národů.
mb (2026)