Vychází kniha Leopold Silberstein: Gemeinsamkeiten und Verschiedenheiten der estnischen und čechoslovakischen Nationalbefreiung

V těchto dnech vychází monografie Leopold Silberstein: Gemeinsamkeiten und Verschiedenheiten der estnischen und čechoslovakischen Nationalbefreiung, na které se podíleli Bohumil Vykypěl a Taťána Vykypělová z oddělení etymologie. Kniha obsahuje nepublikovanou přednášku Leopolda Silbersteina (1900–1941), člena Pražského lingvistického kroužku a oběti holokaustu, o estonském a českém národním hnutí. Přednáška představuje raný a myšlenkově podnětný příspěvek k bádání o vzniku moderních národů.

V jedné beletristické knize je věta: „…a přitom nepoznal, že Ben nemá hudební paměť nebo kýho víra…“ Je to v pořádku? Nemělo by to být „kýho výra“?

Máte pravdu. Toto ustálené slovní spojení je zachyceno ve Slovníku spisovného jazyka českého (SSJČ) a v Příručním slovníku jazyka českého jen v podobě kýho výra. Původ frazeologismu není bohužel znám. Zmíněné slovníky odkazují na díla Němcové, Olbrachta a uvádějí i další expresivní obraty u všech výrů, ke všem výrům/vejrům. Zvolání kýho výra vyjadřující citové pohnutí, jako je podivení, překvapení či rozhořčení […]

Vychází publikace Čtení o Václavu Machkovi

V těchto dnech vychází publikace Čtení o Václavu Machkovi, na které se podílel Bohumil Vykypěl a Ilona Janyšková z etymologického oddělení. Tento svazek obsahuje výbor textů o přední postavě české a světové etymologie Václavu Machkovi (1894–1965). Tyto texty přinášejí reflexi Machkova života a díla od třicátých let 20. století až do současnosti.

Vyšla kniha Slova a jejich příběhy

Kniha se věnuje především nejnovější slovní zásobě češtiny, avšak částečně se zaměřuje i na slovní zásobu minulých desetiletí či staletí. Čtenáře stručně uvádí do problematiky studia neologismů a archaismů formou kratších statí o jednotlivých slovech, respektive o dalších jazykových a společensko-kulturních jevech. V publikaci čtenáři naleznou řadu aktuálních poznatků, zajímavostí a podnětů k zamyšlení.

V návrhu stanov společenství vlastníků se několikrát objevuje slovo neusnášeníschopný. Jsem přesvědčený, že takové slovo do spisovné češtiny nepatří, považuji ho za logický nesmysl. Se slovem usnášeníschopný problém nemám. 

Souhlasíme s vámi, výraz neusnášeníschopný nelze doporučit, přestože se s ním občas můžeme v některých textech setkat. V korpusu SYN v12 najdeme celkem 28 dokladů užití, avšak z toho 12x jde o texty, jejichž autoři vhodnost výrazu zpochybňují (např. kolegyně z korektorny X, které parodovaly pochybné kompozitum „neusnášeníschopný“ výstižným „nechůzeschopen“). Ačkoli v administrativním stylu jsou tzv. spřažená přídavná jména poměrně častá, nelze nová slova tvořit mechanicky, nápodobou […]

Moje známá mě upozornila, že není možné zaměňovat přídavná jména boží a božský ve významu ‚krásný, skvělý‘, respektive že v tomto významu je správné užít jen výraz boží, zatímco božský by se mělo pojit pouze s nadpřirozenem. Na základě tohoto tvrzení bych tedy mohla říct například „Tvůj kostým je naprosto boží“, nikoli však „Tvůj kostým je naprosto božský“. Je to pravda? Jak se k této problematice prosím staví jazyková poradna? 

Oba zmíněné výrazy je možno užít jak ve významu základním, tak ve významu přeneseném. Podle současných výkladových slovníků českého jazyka, včetně aktuálně vznikajícího Akademického slovníku současné češtiny, je primární, neutrální význam přídavného jména boží ‚vztahující se k Bohu‘, ‚pocházející od Boha‘, ‚vlastní Bohu‘. Protože toto přídavné jméno odkazuje k monoteistickému Bohu, kterého zpravidla píšeme s velkým počátečním písmenem, […]

Výběrové řízení: Mzdová/mzdový účetní

Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i., vyhlašuje výběrové řízení na pozici: Mzdová/mzdový účetní Náplň práce: Požadujeme: Nabízíme: V případě zájmu zašlete motivační dopis a strukturovaný životopis na e-mailovou adresu zamestnani@ujc.cas.cz. Do předmětu e-mailu uveďte: VŘ mzdová/mzdový účetní. Uzávěrka přihlášek: 16. 9. 2024. ÚJČ AV ČR, v. v. i., si vyhrazuje právo pozvat […]