Zabíječka 

Nebylo by logičtější, kdyby se porážce prasete neříkalo zabijačka, ale zabíječka? 

Pokud bychom vycházeli z dvojic slov jako např. dobít/dobíjet – dobíječka, krájet – kráječka, střílet – střílečka, pak se odvození zabít/zabíjet – zabíječka poněkud nabízí. Slovotvorné postupy však nejsou vždy zcela přímočaré. Pro porážku a zpracování prasete je už desítky let vžité označení zabijačka, popř. zabíjačka (viz např. Internetová jazyková příručka, Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ), Příruční slovník jazyka českého (PSJČ)). Stejným výrazem se označuje i hostina s porážkou spojená a také výslužka z ní. Zakončením -ačka se podle Slovníku afixů mohou mj. odvozovat ze sloves názvy nositelů dějového příznaku. Vedle zabijačky/zabíjačky lze jako příklad slov, u nichž dochází k hláskové změně, uvést výrazy sedačka (od sedět), visačka (od viset). 

Variantu zabíječka zachycují starší jazykové zdroje, a to SSJČ (z let 1960–1971) a PSJČ (1935–1957). Oba slovníky výraz označují hvězdičkou značící řídké užívaní a odkazují na dílo K. V. Raise. Doklady z Českého národního korpusu ukazují, že se výraz zabíječka objevuje i v současných textech, ovšem skutečně jen velmi zřídka. V korpusu SYN v14 je zachycen 142×. Při bližším třídění však zjistíme, že se tímto slovem vyjadřují čtyři významy. Podstatnou část příkladů tvoří odkazy na film Buffy, zabíječka upírů (63×). Označuje se tak i filmový žánr (krvavé střílečky a zabíječky) a také jateční pistole (přitiskl zabíječku čuněti na čelo a stiskl spoušť). Pokud odečteme opakující se shodné příklady, je zabíječka s významem ‚porážka prasete‘ doložena 26× (každou zimu je zván na rodinnou zabíječku; dostává výslužky ze zabíječek; v jeho prostorách bude česká zabíječka, ke které zahraje flašinetář). Pro srovnání zabijačka má v uvedeném korpusu 22 789 dokladů a zabíjačka je zachycena 5 288×. 

ač (2026)