Trajektorie a dráha
Všímám si, že se dnes začíná velmi často užívat slovo trajektorie i tam, kde by stačilo použít výraz dráha. Ve škole dnes prý žáci musejí při hodinách fyziky rozlišovat trajektorii od dráhy. Nejsou ale tyto výrazy synonymní? A proč dnes slovo trajektorie tak často používají i politici (např. když říkají, že „se naše země ocitla na trajektorii stále většího zadlužování“)?
České slovníky, např. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost (SSČ), Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ), ale i vznikající Akademický slovník současné češtiny (ASSČ), uvádějí u hesla dráha hned několik významů. Kromě výkladů jako ‚pruh země upravený pro jízdu (běžecká dráha, plochá dráha)‘ a ‚kolejová doprava, železnice‘ v nich nalezneme i význam, který odpovídá kontextům popsaným ve vašem dotazu, a sice ‚místo, směr pohybu, pohyb sám‘. Podobný význam zaznamenává i Příruční slovník jazyka českého (PSJČ) ve znění ‚směr, kudy se děje pohyb, n. též pohyb sám‘.
Když se podíváme do českých slovníků na heslo trajektorie, dozvíme se, že je to ‚křivka, která vzniká jako dráha pohybujícího se bodu, odborně dráha‘ (tak popisují dané slovo např. SSJČ a PSJČ). Nový akademický slovník cizích slov u výrazu trajektorie uvádí význam ‚křivka, kt. opíše pohybující se bod (např. částice, hmotný bod); křivka, jejíž tečny vedené ve dvou libovolných bodech této křivky svírají týž úhel‘. Technický slovník naučný u fyzikálního termínu dráha přímo uvádí jako synonymum výraz trajektorie, kterou definuje jako ‚množinu bodů, jimiž prochází hmotný bod při svém pohybu‘.
Jak je tedy patrné ze slovníkových zdrojů, výrazy dráha a trajektorie spolu velmi úzce souvisejí, oba se vztahují k pohybu těles, u dráhy bývá ve slovnících zdůrazňován směr pohybu těles, u trajektorie pak zase křivka, již opisuje pohybující se těleso. Když nahlédneme do nejrůznějších online zdrojů věnujících se didaktice fyziky na ZŠ a SŠ, zjistíme, že trajektorie bývá definována jako ‚čára, kterou opisuje hmotný bod při pohybu‘, a dráha jako ‚délka úseku trajektorie, kterou hmotný bod opisuje za určitou dobu‘. Dráha podle těchto zdrojů je fyzikální veličinou, jež se značí písmenem s a jejíž základní jednotkou je metr. Jelikož se tedy nejedná o synonymní pojmy, byť by to tak v určitých ohledech ze slovníkových zdrojů mohlo působit, doporučujeme v odborné a didaktické sféře oba tyto výrazy odlišovat.
Co se týče rozšiřování užívání výrazu trajektorie i v neodborných textech, jež se nezabývají fyzikou či mechanikou, to skutečně můžeme v současném úzu pozorovat. Například v korpusu online2_now, ve kterém nalezneme texty ze sféry internetové žurnalistiky, můžeme při ručním procházení objevit nezanedbatelné množství případů, v nichž je tento výraz použit v přeneseném významu, viz např.: Musíme Česko vrátit na trajektorii svobody. Zajímá mě dlouhodobě trajektorie ODS. Přesvědčivé vítězství Takaichi vyvolalo očekávání, že hospodářská politika zůstane na expanzivní trajektorii. Trajektorie návykového používání mobilů, her a sociálních sítí dvojnásobně až trojnásobně zvyšuje riziko sebevražedných myšlenek a chování.
Je možné, že slovo trajektorie se do těchto neodborných kontextů dostává vlivem čtvrtého významu výrazu dráha, který české slovníky zaznamenávají, a to ‚směr, způsob vývoje života‘. Dalším důvodem může být i vliv angličtiny. Ve slovníku Cambridge Dictionary totiž u hesla trajectory lze nalézt i příklady přeneseného užití (o trajektorii se píše např. ve spojení s duševním vývojem adolescentů), není tedy vyloučeno, že se v důsledku rozšiřování užívání tohoto výrazu v angličtině začal výraz trajektorie užívat šířeji i v češtině.
ep (2026)