Stopro

Napsala jsem kamarádce, že odpoledne bude stopro pršet. Ona si myslí, že by mělo být psáno bude sto pro pršet. Kdo má pravdu? V jednosvazkovém slovníku češtiny jsem odpověď nenašla.  

Dané vyjádření se užívá převážně v mluveném neformálním projevu. Ve výkladových slovnících češtiny, které zachycují především spisovnou slovní zásobu, proto obdobné výrazy nebývají obvykle uvedeny. Jelikož pravopisná podoba takovýchto slov není kodifikována, jejich zápis je někdy neustálený. Pro uživatelskou praxi se doporučuje volit pokud možno nejběžnější variantu a zároveň být tolerantní i k možnosti, která nám není blízká.

To platí i pro výraz stopro, užívaný ve významu ‚určitě, nepochybně, jistě, stoprocentně‘. Doklady z korpusu SYN v14 ukazují, že v psaných textech z publicistiky či beletrie zcela jednoznačně převažuje zápis dohromady – po odečtení příkladů s názvem společnosti/firmy Stopro je v korpusu zachyceno více než 200 dokladů, např. stopro se vrátím; byli jsme si stopro jisti; stopro zase nebudu spát; šíří se stopro zaručená zpráva o tom, že... Psaní zvlášť je v korpusu zastoupeno zhruba dvacetkrát. Výraz stopro (psaný dohromady) zachycuje i Slovník nespisovné češtiny, uvádí u něj význam ‚určitě, jistě, na sto procent‘.  

Vedle samotného stopro se ve stejném významu užívá i předložkové spojení na stopro. V praxi se výjimečně setkáváme i se zápisem dohromady (nastopro krade), o něco častěji s psaním tří samostatných slov (řekla bych, že na sto pro vyhraje), nejobvyklejší je však psaní na stopro: na stopro zůstaneme; to vyjde na stopro. 

ač (2026)