Zvnějšňování
Koriguji text autora, který používá slovo zvnějšňování. Rozumím tomu, že se jedná o opak slova zvnitřňování a nenapadá mě žádný jiný vhodný ekvivalent. Nicméně i tak mi to slovo připadá poněkud divné.
Verbální substantivum zvnějšňování vám připadá neobvyklé, protože se užívá řídce a nezachycují ho ani žádné kodifikační příručky. Přesto bychom jej zcela neodmítali. Toto slovo bylo odvozeno z taktéž slovníky nezachycovaného slovesa zvnějšňovat (a to z jeho dokonavé varianty zvnějšnit). Jeho opak, sloveso zvnitřňovat (a jeho dokonavá varianta zvnitřnit), je uvedeno pouze ve starších výkladových slovnících, Příručním slovníku jazyka českého a Slovníku spisovného jazyka českého, v nichž je označeno jako knižní, a v současných textech se užívá spíše zřídka. Sloveso zvnějšňovat bylo utvořeno analogicky, a to slovotvorně náležitě, jeho význam lze přitom podle našeho názoru vcelku intuitivně odvodit. Pokud zvnitřňovat znamená ‚činit niterným; oduševňovat‘, pak zvnějšňovat nese význam ‚činit vnějším, zjevovat či zpovrchňovat‘. To je ostatně patrné i z řídkých dokladů z Českého národního korpusu SYN v14 (obsahuje 35 výskytů tohoto slovesa), např. kultura (...) byla totálně vykastrována zvnějšněna až do banality; takto zcela zvnějšněni ztrácí vlastní jedinečnost. Též velmi ojediněle se vyskytují doklady na verbální substantivum zvnějšňování (SYN v14 obsahuje pouhých 12 výskytů tohoto slova), např. jazyk nebyl jenom dodatečný nástroj zvnějšňování toho, co už bylo uvnitř mysli. Slovo zvnějšňování bychom nedoporučovali užívat v textech určených širší veřejnosti, ale v odborné (např. filozofické), případně umělecké literatuře může mít jeho užití v určitých případech své opodstatnění. Pokud by si autor textu nebyl zcela jistý, zda čtenáři významu tohoto slova porozumí, je vhodné vysvětlit jeho význam v závorce nebo poznámce pod čarou.
bm (2026)