Svatové
Existuje v češtině nějaké označení pro příbuzenský vztah mezi otcem manžela a otcem manželky?
Ačkoliv má čeština, co se týče rodinných vztahů, poměrně bohatou slovní zásobu, ustálené jednoslovné označení pro tento typ nabytého příbuzenství v současném jazyce nemáme. Pro vyjádření vztahu mezi otci dvou manželů si tak musíme pomoci opisem: např. „zeťův otec“ nebo „snašin otec“. Totéž platí pro případné označení matek. Podobně v současné češtině nenajdeme ani žádné hromadné označení pro tchána a tchyni, jako je tomu například ve slovenštině, jež oba rodiče dohromady označuje slovem svokrovci.
V minulosti byl otec jednoho z manželů ve vztahu k rodičům druhého manžela někdy označován výrazem svat a matka výrazem svatka. Tato označení jsou v některých slovanských jazycích užívána dodnes. Jak však dokládají starší slovníky češtiny, konkrétně např. Příruční slovník jazyka českého (PSJČ, 1935–1957) či Jungmannův Slovník česko-německý (1838), slovo svat v souladu se svým původním významem v praslovanštině, v níž svatъ znamenalo ‚příbuzný‘ (odtud svatba, viz Český etymologický slovník Jiřího Rejzka), současně mohlo označovat i jiné příbuzenské vztahy vzniklé manželstvím. Slovník spisovného jazyka českého (z let 1960–1971) uvádí, že daný výraz označoval nejčastěji švagra. V nářečích pak slovo svat označovalo i družbu (dohazovače sňatků, pořadatele svateb, synonymně k výrazu starosvat) či svatebčany obecně. Už PSJČ (1935–1957) i Slovník jazyka českého F. Trávníčka (z roku 1951) však tento pojem hodnotí jako zastaralý; novější Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost (1. vydání 1978, 2. vydání 1994) jej neuvádí vůbec.
aj (2026)