AI agenti hackovali vs. hackovaly
Jak by měla vypadat shoda přísudku s podmětem v případě věty AI agenti hackovali/y cizí firmy? Mělo by mít sloveso v tomto případě koncovku -i, nebo -y?
Jak se můžeme dočíst v Akademickém slovníku současné češtiny (ASSČ), slovo agent může kromě osoby označovat také ‚softwarový program schopný samostatně vykonávat úkoly, rozhodovat či komunikovat s uživatelem nebo s jinými programy‘. V Internetové jazykové příručce i ASSČ jsou proto u hesla agent u tohoto významu uvedeny příklady užití jako počítačový agent, automatický vyhledávací agent, softwarový agent, uživatelský agent či agent pro analýzu dat. Spojení AI agent, které sice v ASSČ ani IJP přímo uvedeno není, by se mezi tyto příklady dalo rovněž zařadit (také se jedná o program, rozdíl spočívá v tom, že funguje na principu umělé inteligence).
ASSČ i IJP zároveň uvádějí, že slovo agent v tomto významu může být rodu mužského životného i neživotného. Více se o situaci, kdy má určité slovo jak koncovky rodu mužského životného, tak i neživotného, dočteme ve výkladové části IJP, konkrétně v kapitole Životnost podstatných jmen. A zde je také uvedeno, že u některých podstatných jmen označujících neživé věci můžeme užívat jak koncovek životných, tak i neživotných. Jde zpravidla o podstatná jména s koncovkou -tel či -ec (ledoborce i ledoborci, ukazatelé i ukazatele, činitelé i činitele), dále o názvy rybích výrobků (uzenáči i uzenáče, slanečky i slanečci) či třeba o pojmenování určitých hraček (koníčky i koníčci, maňásky i maňásci). Mezi tyto případy by se tak řadil rovněž výraz agent: v 1. pádě množného čísla je možné užívat životný tvar agenti i neživotný tvar agenty (tedy např. AI/počítačoví/softwaroví/uživatelští agenti i AI/počítačové/softwarové/uživatelské agenty).
A nyní již k samotné shodě přísudku s podmětem, který je tvořen podstatným jménem, jež může mít tvary rodu mužského životného i neživotného. Také o tomto typu shody se můžeme dočíst více v IJP v kapitole Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, konkrétně v oddíle 2.1.1 Dvojí skloňování v množném čísle bez významového rozlišení (uzenáči i uzenáče). Jak lze z výkladu zjistit, v takovýchto případech máme hned dvě možná řešení, a to v závislosti na tom, jaké zakončení podmětu použijeme (tj. zda životné, či neživotné). V případě, že v podmětu užijeme podstatné jméno s koncovkou pro rod mužský životný, je namístě v přísudku zvolit koncovku -i (ve vašem případě byl užit v podmětu tvar životný, napíšeme tedy AI agenti hackovali cizí firmy, stejně jako píšeme např. slanečci byli v lednici či uzenáči se zkazili). Pokud bychom ale v podmětu užili neživotný tvar, pak bychom v přísudku měli zvolit koncovku -y (tato varianta by byla zapsána jako AI agenty hackovaly cizí firmy, podobně jako slanečky byly v lednici nebo uzenáče se zkazily). V případě volby neživotného tvaru (AI agenty hackovaly cizí firmy) je ale potřeba mít na paměti, že u takto formulované věty hrozí dvojí čtení, tedy že čtenář bude jako podmět vnímat výraz firmy a slovo agenty si interpretuje jako předmět. Abychom zamezili tomuto nežádoucímu čtení, bylo by lepší větu přeformulovat, například použít sloveso v trpném rodě a upravit dle toho slovosled: Cizí firmy byly hackovány AI agenty.
ep (2026)