Všanc

Četl jsem větu Lidé se oprávněně zdráhají dát zcela v šanc své číslo karty na síti. Smyslu rozumím, ale uvědomil jsem si, že vlastně netuším, co je to v šanc. Je to předložka a podstatné jméno?

Původně skutečně jde o předložku v a podstatné jméno šanc, které Malý staročeský slovník (SPN 1978) vysvětluje slovy: ‚dobrá naděje, odvážný podnik, nebezpečenství, hazardní hra v kostky‘. V současné češtině se ve významu ‚naděje na úspěch, vyhlídka na dobrý výsledek‘ užívá slovo šance. Etymologické slovníky uvádějí, že se výraz k nám dostal prostřednictvím němčiny z francouzštiny (chance). Jeho původ je v latinském cadentia s významem ‚padnutí hracích kostek‘.

Výraz šanc se dochoval jen v příslovečné spřežce všanc, v ustáleném obratu dávat/dát/vydat (koho, co) všanc, užívaném v méně formálních textech pro vyjádření významu ‚vystavit nebezpečí, zkáze; nechat napospas, na milost a nemilost’, např. dává všanc své soukromí; nemocnice vydaná všanc hackerům; nebojí se dát všanc ani sám sebe. Už Příruční slovník jazyka českého (1935–1957) zachycuje výraz jen jako spřežku, psaní dohromady všanc doporučují i novější jazykové zdroje včetně Internetové jazykové příručky.

ač (2026)