Varhany
Sledoval jsem v televizi přenos ze slavnostního požehnání svatovítských varhan a zaujalo mě, že v něm moderátor opakovaně používal tvar 6. pádu varhanech. Nemělo by to být spíš varhanách?
Slovo varhany můžeme nalézt hned v několika slovnících spisovné češtiny, konkrétně v Akademickém slovníku cizích slov (ASCS), Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost (SSČ), Slovníku spisovného jazyka českého (SSJČ) a v Příručním slovníku jazyka českého (PSJČ), ale také v Internetové jazykové příručce (IJP). Ve všech těchto jazykových zdrojích se dočteme, že varhany jsou podstatné jméno pomnožné s významem ‚hudební nástroj tvořený soustavou píšťal rozeznívaných proudem vzduchu‘.
Zmíněné slovníky i IJP shodně uvádějí, že varhany jsou rodu ženského, v SSJČ, PSJČ a IJP však můžeme nalézt i informaci, že daný výraz může zřídka být také rodu mužského neživotného. Jednotlivé slovníky se pak mírně liší v tom, které tvary mužského rodu explicitně v rámci hesla uvádějí; SSJČ zaznamenává dubletní tvary u 6. pádu (kromě častějšího tvaru žen. rodu varhanách zřídka i tvar muž. rodu varhanech) a u 7. pádu (častější tvar rodu ženského varhanami a řidší tvar rodu mužského varhany), PSJČ kromě těchto tvarů obsahuje ještě navíc i dublety u 3. pádu, jako primární také zmiňuje tvar rodu ženského varhanám, ojediněle se dle PSJČ vyskytuje i tvar rodu mužského varhanům.
Slovníky tedy poměrně jednoznačně považují tvary rodu mužského neživotného za řídké. Abychom ověřili, zda se tyto tvary opravdu v současné češtině již neužívají, je třeba nahlédnout do jazykového korpusu. V současném největším korpusu psané češtiny SYN v14 nalezneme následující poměry výskytů jednotlivých tvarů slova varhany, u kterých připadají v úvahu dublety: 2. pád varhan (19 981 výskytů) vs. varhanů (22 výskytů), 3. pád varhanám (911) vs. varhanům (284), 6. pád varhanách (1030) vs. varhanech (133), 7. pád varhanami (1425) vs. varhany (0). Jak je tedy patrné, distribuce mužských a ženských forem se napříč pády značně liší. U 2. a 7. pádu můžeme pozorovat jasnou převahu až výlučné užívání tvarů rodu ženského. Větší variabilitu můžeme vidět u 3. a 6. pádu, u obou z nich však stále převažují tvary rodu ženského (u pádu 3. v poměru 3,21 : 1, u pádu 6. je převaha tvaru ženského rodu ještě výraznější, a to v poměru 7,75 : 1).
I když se tedy můžeme s tvary rodu mužského setkat (především tvary varhanům a varhanech vykazují nezanedbatelné počty výskytů v korpusu), z úzu vyplývá, že uživatelé jazyka v souladu s jazykovými zdroji preferují tvary rodu ženského, proto bychom vám doporučovali užívat primárně je.
ep (2026)