Děcko

Použila jsem na sociálních sítích slovo děcko ve významu ‚dítě‘, řada klientek se ale proti tomuto slovu ohradila s tím, že má negativní konotace. Já sama u slova děcko žádné negativní konotace necítím, tak jsem se chtěla zeptat na váš názor. 

Podle aktuálně vznikajícího Akademického slovníku současné češtiny má slovo děcko příznak „regionální, zejména Morava a Slezsko“. To je v souladu s tím, co se můžeme o územním rozšíření tohoto slova dočíst i v Českém jazykovém atlase a v řadě odborných článků. Slovo děcko ani většina lingvistů nehodnotí jako expresivní či přímo hanlivé. Existuje nicméně článek M. Dokulila (2001) v časopise Naše řeč, podle něhož může být děcko hodnoceno jako výraz regionální, ale rovněž také jako výraz poněkud pejorativní (tzn. jako slovo s poněkud hanlivým významem). 

Podle Slova v kostce (Český národní korpus) se slovo děcko nejčastěji užívá v mluvené řeči a beletrii, což potvrzuje jeho příznakový charakter. Když se v Českém národním korpusu podíváme do SYN v13 na nejčastější kolokace neboli dvojice obvykle spojovaných slov, je jejich značná část z hlediska expresivity neutrální: malé děcko, další děcko, ostatní děcka, stejně staré / starší děcko, dvouleté děcko, tříleté děcko, dnešní děcka, velké děcko. Podrobnější analýza však ukazuje, že některé kolokace nesoucí negativní konotace jsou u slova děcko významně častější než u slova dítě. Jde zejména o spojení rozmazlené děcko a zlobivé děcko (spojení dnešní děcka může sice být rovněž užito pejorativně, jeho frekvence je nicméně srovnatelná s kolokací dnešní děti).  

Pejorativní užívání slova děcko může být podle našeho názoru spojeno právě s příznakem regionálnosti. Pokud se regionální nespisovný výraz objeví ve formální komunikaci či v textu, který obsahuje převážně spisovné jazykové prostředky, může zde působit nenáležitě a navozovat negativní konotace. To, že budou někteří uživatelé jazyka hodnotit slovo děcko pejorativně, negativně, tak nelze vyloučit.  

bm (2025)