Zpravodajec a zpravodajce 

Jaký je 1. pád j. č. od tvaru zpravodajci? Spontánně jsme napsali zpravodajec, ale kolegyně říká, že by to měl být zpravodajce. 

Tento výraz pro ,zpravodaje, informátora‘ je zaznamenán pouze v Příručním slovníku jazyka českého (PSJČ) z let 1935–1957, a to v podobě zpravodajce. Je tu označen hvězdičkou, což signalizuje, že má jít o výraz řídký. Novější výkladové slovníky – Slovník spisovného jazyka českého ani Slovník spisovné češtiny – výraz neuvádějí; vznikající Akademický slovník současné češtiny zatím nedošel k písmenu Z a příslušné heslo nemá ani Internetová jazyková příručka. To je překvapivé, protože podle korpusu SYN v13 (dotaz [lemma="zpravodajce|zpravodajec"]) najdeme dohromady 9 453 výskytů slov zpravodajce a zpravodajec, což zjevně nesvědčí o jejich exkluzivitě v současném úzu. 

Většina nalezených výskytů je v množném čísle (dotaz [(lemma="zpravodajce|zpravodajec")&(tag=".*P.*")]) – celkem 7 265 dokladů z uvedených 9 453, tj. zhruba 81 %. Podoba zpravodajce (skloňovaná podle vzoru „soudce“) a podoba zpravodajec (skloňovaná podle vzoru „muž“) kromě toho mají ve 12 z 14 pádů totožné tvary. V množném čísle se shodují dokonce ve všech sedmi pádech a liší se jen v 1. pádu j. č. a v 5. pádu j. č. (který je navíc v úzu spíš hypotetický). Kvůli tomu nemusí být tvar 1. pádu j. č. na první pohled zřejmý – a vaše otázka je tak zcela pochopitelná. 

Pokud se v PSJČ náležitě zachycuje někdejší stav a slovo se skutečně skloňovalo podle vzoru „soudce“, poskytují výše uvedené informace dobré vysvětlení toho, proč se v  oučasnosti skloňuje i podle vzoru „muž“. Z drtivé většiny všech užitých pádových tvarů lze pro 1. pád j. č. snadno zpětně rekonstruovat nejen tvar zpravodajce podle vzoru „soudce“, ale i tvar zpravodajec podle vzoru „muž“. 

Jak už bylo řečeno, podle PSJČ má 1. pád j. č. podobu zpravodajce. Doklady v korpusu SYN v13 však tak jednoznačné nejsou. Najdeme tu 1 003 výskytů „neslovníkové“ podoby zpravodajec (dotaz [(word="(?i)zpravodajec")]). Zjistit z korpusu přesný počet výskytů podoby zpravodajce v 1. pádu j. č. je komplikované. Tvar zpravodajce je vysoce homonymní: může jít o 2., 4. a 5. pád j. č. (v 5. pádě j. č. jen u typu „soudce“), 4. pád mn. čísla, a také o 3 a 6. pád j. č. slova zpravodajka (např. Moskevské zpravodajce ČTK to potvrdil představitel Žirinovského strany) – a korpus není v těchto případech dobře lemmatizován. Zjistit přesný počet výskytů podoby zpravodajce v 1. pádě j. č. by znamenalo ruční procházení 1 685 výskytů homonymního tvaru zpravodajce, což je nad naše časové možnosti. Na základě různých dalších vyhledávek v korpusu lze však s vysokou mírou jistoty soudit, že v 1. pádě j. č. je výskytů „slovníkové“ podoby zpravodajce méně než uvedených 1 003 výskytů „neslovníkové“ podoby zpravodajec. 

Podoba zpravodajec je dnes v úzu běžná a podle sondy do korpusu SYN v13 nejspíš dokonce častější než podoba zpravodajce; PSJČ je už navíc poměrně starý slovník. Obě varianty lze považovat za přijatelné, doporučili bychom však užívat spíš podobu zpravodajec. 

mb (2026)