Zátory 

Ráda bych požádala o pomoc s původem jména zaniklé obce Zátory, která je známá spíše pod názvem Staré Holešovice. Kdy vzniklo a jak se správně skloňuje? V neodborných publikacích jsem dohledala tvrzení, že název Zátory je odvozen od místa, kde se v minulosti zadíraly ledové kry, protože Vltava tehdy nebyla regulovaná. 

Název osady v oblasti dnešní pražské čtvrti Holešovice je poprvé doložen v zakládací listině Vyšehradské kapituly datované k roku 1088, a to v podobě Nazatore. V publikaci Místní jména v Čechách IV (Praha 1957, s. 738) je místní jméno Zátory vyloženo na základě polského podstatného jména zator s významem ‚ucpání řeky, záplava, tůň, hlubina s bahnitým nánosem, nové řečiště‘. Slovo zátor s podobnými významy je doloženo i z českých nářečí; bylo utvořeno od slovesa třít a označovalo místo vyhloubené silným třením. Tento výklad je všeobecně přijímaný a je třeba zdůraznit, že se nemuselo zdaleka jednat pouze o ledové kry, ale jakýkoli materiál, který vodní tok přinesl. Obdobný původ má i název obce Zátor na Krnovsku, kterému byl v roce 2002 věnován jazykový sloupek v časopise Vesmír. V tomto případě jde o názornou ukázku, jak věrně mohou zeměpisná jména odrážet realitu – tato obec, ležící na řece Opavě, byla totiž opakovaně silně poškozena při povodních (zejména v letech 1997 a 2024).  

Pokud jde o skloňování názvu Zátory patřícího lokalitě v Holešovicích, je situace poněkud složitější. Pravidelné skloňování tohoto pomnožného jména rodu mužského neživotného by bylo podle vzoru „hrad“. Ve 2. pádě je však vedle tvaru Zátorů možný i tvar s nulovou koncovkou Zátor (podobně jako Karlových Var i Varů, Lán i Lánů atp.; tomuto kolísání se podrobněji věnuje výklad v Internetové jazykové příručce). V 6. pádě jsou pak přípustné tvary Zátorech a rovněž Zátorách. Druhý z tvarů je dán tím, že lidová podoba jména Zátory byla Zátora (v množném čísle podobně jako Hradčana, Hřebenka, Cibulka apod.), což se následně odrazilo např. i v oficiálním pojmenování holešovické ulice Na Zátorách. 

vš (2026)