Trudomyslnost
Na jednom účtu na sociálních sítích jsem se dočetl, že správně je pouze trudnomyslnost, a ne trudomyslnost. Dost mě to překvapilo, dosud jsem si myslel, že správně je trudomyslnost…
Neváháme přiznat, že někteří z nás byli touto informací překvapeni úplně stejně jako vy. (I to se v životě lingvisty čas od času stává.) Novější výkladové slovníky současné češtiny skutečně povětšinou uvádějí jen podobu trudnomyslnost s dn. Jedinou výjimkou je Příruční slovník jazyka českého z let 1935–1957, který uvádí též podobu trudomyslnost a označuje ji (křížkem) jako archaickou. Z Kartotéky novočeského lexikálního archivu lze zjistit, že podoba trudomyslnost je doložena u Tyla, Klicpery, Jana z Hvězdy či Dyka.
Na základě dokladů z korpusu psaného jazyka SYN v13 se dá soudit, že podobně překvapených uživatelů by bylo nejspíš víc – a že tato podoba podle všeho není archaická. Najdeme tu 786 výskytů podoby trudnomyslnost a 402 výskytů podoby trudomyslnost – a také 288 výskytů podoby trudnomyslný a 79 výskytů podoby trudomyslný. Tyto poměry (1,96 : 1 a 1: 3,65) podle našeho názoru svědčí o tom, že i podoba trudomyslnost je pro značnou část uživatelů noremní – zcela neproblematická. Není třeba ji odmítat.
Zajímavé je spíš zamyslet se nad tím, proč je podoba trudnomyslnost takto rozšířena.
Není evidentní, že varianta trudomyslnost není slovotvorně neústrojná. Jistě – ze spojení trudná mysl vzniká slovo trudnomyslnost. Podobu trudomyslnost lze slovotvorně analyzovat jako trud ‚smutek, zármutek‘ + konektém o + myslnost (jakási smutkomyslnost). Elektronický slovník staré češtiny uvádí stejně tvořený výraz trudotvářina ‚malomocenství, projevující se zvl. na tváři‘. Tím nechceme tvrdit, že tato interpretace je nutně správná, ale ukazuje se, že naznačeným způsobem vzniká tvar trudomyslnost, který není v rozporu se slovotvornými zásadami češtiny – a mluvčí češtiny mu tak hojně dávají příležitost k dalšímu životu.
Jungmannův Slovník česko-německý navíc uvádí slova trudolomný ‚trud lomící‘, trudoplašný a trudopudný ‚trud zaplašující‘ a Kottův Česko-německý slovník zachycuje kromě podoby trudomyslný (která odkazuje na heslo trudnomyslný) také slovo trudoléčivý ‚léčící trud (kummerheilend)‘. Tato slova jsou na rozdíl od výrazu trud(n)omyslnost, které je motivováno daleko spíš přídavným jménem trudný, evidentně tvořena od slova trud, jejich existence ale mohla mít vliv na vznik a rozšíření podoby trudomyslnost. Šlo by o dobovou mylnou analogii.
Na účtu, o němž se zmiňujete, se mj. píše, že „Zdeněk Svěrák ve svých hrách a písních často používá různé hrátky se slovy. To, že použil [v písni O trudomyslnosti ve hře Dobytí severního spolu] slovo trudomyslnost (a ne spisovné trudnomyslnost), byl jistě záměr, ne neznalost“. Rozhodně nechceme podceňovat Zdeňka Svěráka nebo jeho schopnost hrát si se slovy, nicméně to, že jde o záměr, bychom s podobnou jistotou netvrdili.
mb (2025)