Nebinární zpěvák jsou

Můj dotaz se týká nebinárního vyjadřování. V jednom textu jsem se setkal s formulacemi typu nebinární zpěvák jsou. Moc se mi nelíbí užití slovesa v množném čísle (jsou), když je podmět v čísle jednotném (zpěvák). Další problém vidím ve větách, které nemají vyjádřený podmět – třeba když se dále píše, že vydali desku, nevím, zda ji vydal zmíněný zpěvák, nebo jeho hudební skupina. Co si o tom myslíte? 

Čeština jakožto jazyk vyjadřující gramatický rod ve větší míře než mnohé další jazyky (jako např. angličtina či němčina) jen těžko hledá jazykové prostředky pro genderově neutrální vyjadřování. Co se výše zmíněné formulace týče, tvar slovesa v množném čísle se do češtiny dostal pravděpodobně vlivem angličtiny, v níž se jako jeden z prostředků genderově neutrálního vyjadřování prosazuje zájmeno they (kterému v češtině odpovídají tvary množného čísla oni‚ ony, ona). Užívání sloves ve tvaru 3. osoby množného čísla při referenci k jednomu člověku však není v češtině novým jevem. V dřívějších dobách se užívalo onikání (Jak se mají? namísto Jak se máš/máte?; více viz např. Trávníčkova Mluvnice spisovné češtiny 2, s. 1031 a 1052), Český jazykový atlas zaznamenává nářeční plurál úcty (naša maminka tak mluvívali; více viz https://cja.ujc.cas.cz/e-cja/heslo/5/355). Jedná se tedy o zastaralou, okrajovou syntaktickou konstrukci, která se v souvislosti s genderově senzitivním vyjadřováním může dostávat zpět do praxe. V současnosti ji však nelze hodnotit jako neutrální a obecně přijatelnou. Je třeba počítat s tím, že na (mnohé) uživatele češtiny bude tento jazykový prostředek působit neobvykle, a dokonce jim může způsobovat interpretační potíže. Ostatně to sám tematizujete ve svém dotazu – zvláště věty s nevyjádřeným podmětem jako vydali desku mohou být interpretačně nejednoznačné. Doporučujeme proto při volbě jazykových prostředků pro genderově neutrální texty mít tento problém na zřeteli. 

kd (2025)