Minus/mínus

Je možné psát slovo označující matematické znaménko mínus s dlouhým í, nebo to má být jen krátce minus?

Slovo minus (přejaté do češtiny z latinského minus) se podle starší kodifikace psalo jen s krátkým i, a to přestože ve slovnících (viz Nový akademický slovník cizích slov, Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, Slovník spisovného jazyka českého) i v Pravidlech českého pravopisu bylo doporučováno vyslovovat ho pouze s dlouhým í [mínus].

Údaje z Českého národního korpusu ukazují, že se uživatelská praxe proměnila, narostl počet dokladů psané podoby mínus. V korpusu SYN v14 je poměr varianty minus a mínus 91 700 : 12 100. Pravopisná podoba mínus odpovídající doporučené a v praxi běžné výslovnosti je v současnosti ve spisovných textech natolik rozšířená, že byla v roce 2024 doplněna jako variantní do Internetové jazykové příručky (v té době byl korpusu SYN v12 poměr cca 89 000 : 11 900).

Je proto možné psát jak minus, tak nově i mínus. Obě možnosti platí pro všechny významy tohoto slova – znaménko pro odčítání (padesát minus/mínus devět), označení záporné veličiny (minus/mínus deset stupňů, být finančně v minusu/mínusu) i pro význam ‚nedostatek, vada‘ (dojíždění je velké minus/mínus její práce).

ač (2026)