Čiplenka
Koncem srpna jsem v Praze navštívila krásný koncert Pražských symfoniků FOK ve Valdštejnské zahradě. Zaujala mne tam mimo jiné píseň Srneček, kterou složil slavný kapelník Karel Polata a zazpíval nám ji jeho prasynovec, jímž je samotný pan dirigent Jan Kučera. V jedné sloce se objevuje slovo čiplenka, které bude zřejmě označovat nějaké lesní zvíře. Mohli byste mi prosím vysvětlit, co to přesně znamená a zda má čiplenka nějakou souvislost s čiperkou, jak jsem tomu neobvyklému výrazu nejprve rozuměla?
Máte pravdu, že v Polatově skladbě Srneček se skutečně zpívá o čiplence, a to konkrétně ve čtvrté sloce, která zní: Pět krásných srneček a jedna čiplenka, nejvěrnější jeho, nejvěrnější jeho byla to milenka. Z kontextu jste se správně dovtípila, že jde o lesní zvíře, konkrétně o ‚samičí mládě jelenovité zvěře do doby prvního oplození‘, jak se dočteme v Malém mysliveckém slovníku z nakladatelství Alda a obdobně rovněž např. ve Slovníku spisovného jazyka českého. Tento primárně myslivecký výraz se však podle Slovníku nářečí českého jazyka může expresivně užívat také ve významu ‚slepice‘, nebo dokonce ‚drobná dívka nebo žena‘. Právě tuto metaforu lze spatřovat i v dané lidově stylizované písni s jasně patrným milostným příběhem.
Pokud jde o původ slova čiplenka, Václav Machek v Etymologickém slovníku jazyka českého uvádí dva možné výklady. První souvisí s ruským výrazem pro kuře cypljonok (v azbuce цыплёнок), druhý pak s archaickým přídavným jménem číplý ve významu ‚štíhlý, tenký‘. Jak je patrné z Lidových novin vydaných 2. 6. 1940, nejste první, kdo se jazykovědců na čiplenku ptá. Na straně 5–6 totiž významný lingvista František Trávníček pod zkratkou tk čtenářům motivaci tohoto pojmenování, které mohlo mít původně i podobu číplenka, vysvětluje:
„Jde tu o představu štíhlosti vyplývající přirozeně z mládí, neboť čiplenka je srnka mladá, nebo štíhlosti proti pozdější neštíhlosti jako výsledku oplození. Možná, že první uživatel našeho slova měl na mysli ztepilost, lepost mladé srny, Veleslavín vykládá číplý přídavnými jmény tenký, vyzáblý a také lepý. Jinde v slovanštině znamená štíplý též malý, drobný a podle toho snad byla číplenka nazvána pro své mládí, pro malost, drobnost svého těla. Ale to jsou drobnosti, na kterých nijak nezáleží.“
Výraz čiplenka se pochopitelně užívá zejména v mysliveckém prostředí, čemuž odpovídá i nevelký počet dokladů užití tohoto slova v Českém národním korpusu. Není proto nijak překvapivé, že jste – navíc na koncertě ve venkovním prostředí – tomuto poměrně neobvyklému a málo frekventovanému pojmenování ihned neporozuměla a evokovalo ve vás zvukově podobné podstatné jméno čiperka, které by se i významově do písně poměrně hodilo; nerýmovalo by se však s následujícím výrazem milenka. Ani z etymologického pohledu nemají čiplenky s čiperkami pravděpodobně nic společného. Jak dokládá již citovaný Václav Machek, tak i nověji v Českém etymologickém slovníku Jiří Rejzek, slovo čiperka má původ odlišný a souvisí zřejmě se slovesem čepýřit (se).
Na závěr ještě dodejme, že čiplence se někdy říká také šmolka (toto užití zachycují např. některé doklady na excerpčních kartách Novočeského lexikálního archivu, respektive ho uvádí Příruční slovník jazyka českého, který z tohoto materiálu čerpal). Zda jde z hlediska myslivecké mluvy o přijatelné označení, již ponechme k úvaze příslušným odborníkům.
vš (2026)