Milí příznivci a vážené sympatizantky

Dostala jsem dopis, v němž bylo užito oslovení Milí příznivci a vážené sympatizantky. Je to v pořádku? Proč tam nejsou příznivci a příznivkyně nebo sympatizanti a sympatizantky? 

V oslovení se pro označení adresátů a adresátek běžně používá analogických forem, založených na významové souřadnosti a signalizujících ekvivalentní vztah k oslovovaným. Některá pojmenování osob užívaná při oslovování mají tentýž slovotvorný základ, např. Vážené kolegyně, vážení kolegové; Milí čtenáři a milé čtenářky, jiná nikoliv: Vážené dámy, vážení pánové; Milé sestry, milí bratři apod. V oslovení Milí příznivci a vážené sympatizantky jsou však zvolena pojmenování o různých slovotvorných základech, přestože od slova příznivec lze snadno utvořit přechýlenou podobu – její absence, respektive nahrazení této přechýlené podoby významově blízkým slovem tak na sebe může strhávat zbytečnou, nežádoucí pozornost. (Podobně lze samozřejmě uvažovat i o dvojici sympatizant–sympatizantka.) Část uživatelů češtiny může hodnotit kombinaci výrazů příznivci a sympatizantky negativně, zatímco jiná část uživatelů češtiny může vzhledem k významové blízkosti slov příznivec a sympatizant (stejně jako jejich přechýlených podob příznivkyně a sympatizantka) považovat tuto kombinaci za přijatelnou. Jako problematická se nám jeví též volba různých přívlastků (milí vs. vážené), která může vést k úvahám o společenském postavení adresátů a adresátek a o (nerovném) vztahu či přístupu pisatele k nim. Otázkou tak zůstává, co vedlo tvůrce dopisu k dané formě oslovení – zda bylo jeho záměrem signalizovat nějaké rozdíly mezi adresáty a adresátkami, zda se ve snaze o jazykově pestré vyjádření chtěl vyhnout opakování slovotvorných základů či chtěl oslovení nějak ozvláštnit. 

kd