Fryžský a frygický 

Máme v popularizačním měsíčníku užít přídavné jméno fryžský, nebo frygický? 

Obě přídavná jména jsou odvozena od historického zeměpisného jména Frýgie. Je namístě doplnit, že takto je jméno zachyceno např. v seznamu antických jmen v Pravidlech českého pravopisu (PČP) a ve Slovníku spisovného jazyka českého (SSJČ). V některých jiných zdrojích, např. ve slovnících antické kultury, bývá uváděna varianta Frygie. S kolísáním kvantity se setkáváme také u přídavného jména fryžský/frýžský. V tomto případě nejsou jednotné ani zmíněné jazykové zdroje – PČP uvádějí variantu fryžský, SSJČ frýžský. V korpusu SYN v13 jsou doloženy obě možnosti, varianta fryžský je frekventovanější. U přídavného jména frygický jsou zdroje jednotné – doporučují zápis s krátkým y.  

Přestože se obě adjektiva odvozují od stejného základu, není vhodné je libovolně zaměňovat, užívají se v rozdílných kontextech a v praxi se toto rozlišení obvykle respektuje. Fryžský je např. jazyk, kultura, král Midas; frygický se s naprostou převahou užívá ve slovním spojení frygická čapka, což je pokrývka hlavy s kónickým tvarem kužele s ohnutou špicí, která se později během Francouzské revoluce nosila jako symbol nezávislosti. V hudební teorii je pro určitou posloupnost tónů užíván pojem frygický modus (či tónina, stupnice). 

Analogickou vázanost rozdílných variant přídavného jména (odvozeného od zeměpisného jména) na vžité slovní spojení a kontext známe také z tradičních spojení jako maltézský kříž, maltézští rytíři × maltské pobřeží, maltský přístav, maltská kuchyně nebo pelyněk pontický, sklípkánek pontický (botanické a zoologické názvy) × pontský král, Pilát Pontský, pontská města.  

ač (2026)