Bojovější podmínky
Paní učitelka do e-mailu napsala: Ubytování bude v apartmánech s vlastním sociálním zařízením a možností si přitopit. (…) Až budu mít s dětmi více zkušeností, ráda je příště vezmu i do bojovnějších podmínek. Nemělo by ale být do bojovějších podmínek?
Ano, máte pravdu, paní učitelka tu jistě měla na mysli ustálené spojení bojové podmínky, tedy podle Akademického slovníku spisovné češtiny (ASSČ) ‚životní aj. podmínky, které se vymykají běžné situaci a vyžadují neobvyklá řešení a improvizaci‘. Došlo tu k záměně přídavného jména bojový s přídavným jménem bojovný, resp. jejich 2. stupňů bojovější a bojovnější.
Je pravda, že některé jejich významy jsou si blízké, nebo se dokonce překrývají. ASSČ jeden ze dvou významů přídavného jména bojovný popisuje jako ‚který vyhledává boj (ozbrojený střet), chce se prosadit bojem, odhodlaný, připravený bojovat, útočit, výbojný; svědčící o tom‘ a jeden ze čtyř významů přídavného jména bojový jako ‚vyjadřující odhodlanost, připravenost k nějakému činu, k zápolení, bojovný‘. Uvádí dokonce příklad Tentokrát byl tým výrazně bojovější a zodpovědnější, který působí jako příklad opačné záměny – na místě přídavného jména bojovější bychom tu daleko spíš čekali přídavné jméno bojovnější. Kromě toho nemusí být rozdíl mezi oběma druhými stupni dobře patrný ve výslovnosti, zejména v méně pečlivé řeči nebo ve ztížených sluchových podmínkách. Přesto se zdá, že jde – alespoň v psaném jazyce – spíše o ojedinělou, příležitostnou záměnu. Korpus SYN v 13 obsahuje jen tři takové případy – dva v 1. stupni: Jak jste jako žena zvládla africké bojovné podmínky a navíc useděla cestu celou dobu jako spolujezdec?; Podvozek je evidentně stavěný na bojovné podmínky rumunských a jiných dobrodružných cest a jeden ve 2. stupni: S bojovnějšími podmínkami se musely vyrovnat také děti ve školách a školkách v oblasti.
I když jde spíš o okrajový jev, tato záměna pěkně ukazuje, že významová (a zvuková) blízkost slov může v konkrétním kontextu vést ke spontánní odchylce od dosavadních jazykových pravidel – a stát se prvním podnětem, díky němuž se může rozeběhnout jazyková změna.
mb (2025)