Bazmek
Překvapilo mě, že někteří lidé běžně užívají slovo bazmek v pochvalném významu. Já totiž bazmek znám jen ve smyslu označení něčeho nekvalitního a jako svého druhu urážku.
Výraz bazmek nalezneme v hesláři aktuálně budovaného Akademického slovníku současné češtiny (ASSČ), kde je toto slovo z hlediska stylu charakterizováno jako kolokoviální expresivní (není tedy součástí spisovné slovní zásoby, a navíc nese příznak expresivity). Význam slova je v ASSČ definován jako ‚praktická, důmyslná pomůcka k vykonání nebo k usnadnění nějaké činnosti, jejíž název neznáme nebo jej nechceme použít‘. Slovník dále doplňuje následující příklady užití: bazmek na přichycení foťáku na popruhy batohu, bazmek pro propojeni telefonu s počítačem; Na vypeckování třešní mám šikovný bazmek. Kromě posledního tyto doklady samy o sobě bez širšího kontextu neříkají nic o kvalitě dané „pomůcky“ ani ji nijak nehodnotí. Z dostupných zdrojů je zřejmé, že se tvůrci ASSČ shodují s výkladem slovenské jazykové poradny, která na dotaz Čo znamená slovo bazmeg a kedy sa používa? v roce 2021 odpovídala v podobném smyslu.
Slovo bazmek (v češtině se řídce objevuje i v pravopisné variantě bazmeg) je původem z maďarštiny. Při přejetí došlo ke spřažení a grafické úpravě původního tvaru rozkazovacího způsobu baszd meg slovesa megbaszni, což je velmi vulgární sloveso s významem ‚souložit‘.
Na to, jak je v současné češtině podstatné jméno bazmek užíváno, se můžeme podívat do jazykových korpusů. Konkrétně v korpusu SYN v13 najdeme 144 dokladů, z nichž po vytřídění zůstalo 92 jedinečných dokladů užití bazmek (87×) a bazmeg (4×). V korpusu ONLINE2_ARCHIVE, který monitoruje internetové mediální texty a k nim připojené diskuse, bylo k 2. 9. 2025 celkem 110 dokladů, z nichž po vytřídění zůstalo 32 jedinečných dokladů slova bazmek (29×) a bazmeg (3×).* Jak je z analýzy nejbližšího i širšího slovního okolí slova bazmek (bazmeg) zřejmé, daný výraz se sice objevuje i ve významu ‚chytré vylepšení, praktická pomůcka‘, nezřídka však označuje něco nekvalitního, často laciného, špatně fungujícího či zcela nefunkčního, (a proto) nepotřebného. Slovo bazmek tak najdeme ve spojení s přívlastky jako levný, plastový, zatrachtilý, bezcenný, poruchový; v širším kontextu jsou bazmeky charakterizovány např. takto: prostě typický bazmek ke vzteku; je vztyčeným prostředníčkem […] bazmekům, co umějí všechno, ale nic z toho pořádně; to nebyla žádná šméčka a hypersonické bazmeky; může [ji] odmrštit jako pouhý básnický bazmek z komunistické legendy o Juliu Fučíkovi; No je to takovej ten bazmek, upadnul mu takovej ten malej camfrňoul; Průměrný produkt, zaměnitelný s bazmeky ostatních výrobců, doplněný reklamou, aby se neřeklo; To není plná moc. To je nějaký bazmek. A bazmek je – mírně řečeno – pitomost.
Slovo bazmek je tedy v současné češtině užíváno ve více významech, vedle významu popisovaném v ASSČ funguje daný výraz jako označení pro věc špatné kvality a nedostatečné funkčnosti. Zároveň je bazmek uplatňován i jako obecné označení nejrůznějších nástrojů, dílů či součástek, např.: jakýsi „bazmek“ elektropneumatické uzávěrky; namontovat „ty posuvné bazmeky“ apod. Tento význam uvádí i 4. vydání Slovníku nespisovné češtiny (SNČ, 2020), konkrétně: ‚obecné označení předmětu (nebo jeho části), jehož přesný název neznáme nebo jej nechceme použít‘. SNČ zároveň zmiňuje i výše uvedený, korpusy doložený význam: ‚nepotřebná věc, krám‘. Není bez zajímavosti, že v českých nářečích může bazmek sloužit nejen jako označení pro nepotřebnou či blíže neurčenou věc, ale i pro nepotřebného člověka (viz Slovník nářečí českého jazyka).
* Z dokladů byly kromě opakujících se textů rovněž odstraněny výskyty slov, které měly funkci vlastních jmen, přezdívek osob nebo uskupení (viz např. Bazmek entertainment), a taktéž doklady citující slovenštinu či maďarštinu.)
hm (2025)