Ústav pro jazyk český AV ČR a Česká centra vás zvou ke sledování on-line přednášky o češtině nazvané „Nesklonnost v češtině: K možnostem a mezím morfologické adaptace přejatých substantiv a adjektiv“, kterou pronese Ondřej Bláha. Přednáška bude vysílána platformu ZOOM ve čtvrtek 24. 9. 2026 od 18:00 českého času. Pro sledování se registrujte zde: https://forms.gle/5psBfHtgzjthVScMA. Na e-mail uvedený v registraci Vám přijde odkaz, kde si přednášku spustíte. […]
Jak se mluví v různých koutech České republiky a odkud pocházejí slova, která dnes běžně používáme? Expozice dialektologického a etymologického oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR v rámci Festivalu vědy a techniky v Brně 4.–6. září 2026 představí nářeční rozmanitost češtiny i příběhy ukryté v původu slov. Nářeční mapy, kvízy a hry vám ukážou, jak se v různých regionech označují běžné věci a jevy, a etymologická část […]
Moje kamarádka řekla o rybě v restauraci, že je zamřelá. Co prosím tento výraz přesně znamená? Přídavné jméno zamřelý i sloveso zamříti, od nějž je adjektivum odvozeno, můžeme nalézt hned v několika slovnících českého jazyka. Výraz zamříti je obsažen v Česko-německém slovníku Františka Štěpána Kotta, dále v Příručním slovníku jazyka českého (PSJČ) a Slovníku spisovného jazyka českého (SSJČ). Kottův slovník toto slovo spojuje […]
V Nakladatelství Lidové noviny právě vychází další svazek edice Prameny české etymologie, kterou vydávají Bohumil Vykypěl a Vít Boček z etymologického oddělení, tentokrát věnovaný význačné postavě české jazykovědy Františku Kopečnému (1909–1990). Silnou složkou Kopečného mnohostranného díla byla slovanská etymologie. Tento svazek přináší soubor jeho obecně-metodologicky směřovaných textů jednak na téma etymologovy práce, jednak na téma etymologie gramatických slov.
Narazila jsem na polemiku o správném zápisu slova pidižvík. Osobně mám za to, že se má psát s měkkým –i-, autor však argumentuje tím, že by výraz mohl být odvozen od slova žvýkat a zapisovat se proto i jako pidižvýk. Výraz pidižvík můžeme nalézt ve Slovníku nespisovné češtiny (2020), kde je uveden pouze v podobě s měkkým –i– a definován jako ‚trpaslík, skřítek‘. Jiné běžně užívané […]
Zeměpisné jméno Kokořín bylo podle příruček odvozeno z osobního jména Kokora. Máte tip, co naše předky k jeho vytvoření motivovalo? Víte, co se skrývá v názvech Doksy a Pšovka? A co kdybychom místo přejatého slova tramping říkali chodectví? Odpovědi přináší jazykový koutek Anny Černé inspirovaný výročím založení CHKO Kokořínsko. Ve stejném čísle Živy si můžete přečíst i článek Markéty Pravdové věnovaný […]
Vážené čtenářky, vážení čtenáři, v pátek 7. srpna 2026 bude knihovna ÚJČ z provozních důvodů uzavřena. Děkujeme za pochopení.
V uplynulém semestru zorganizoval kabinet studia ÚJČ divadelní seminář. Vědci, převážně z Fyzikálního ústavu AV ČR, kteří se učí česky, nacvičili pod vedením lektorek z kabinetu studia jazyků humorný divadelní kus V baru. Na záznam jeho vydařeného uvedení v Ládví se můžete podívat na tomto odkazu: Kabinetní divadlo uvádí hru V BARU.
Jaký je původ slova zálety? Předpokládám, že nějak souvisí s létáním, že si záletník takříkajíc zaletí od své partnerky za jinou. Výklad, jenž spojuje podstatné jméno zálety, tedy ‚milostná dobrodružství, milostné pletky‘ (viz Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost), a od něj odvozená slova s létáním, je pěkným příkladem tzv. lidové etymologie. Naproti tomu odborný výklad nacházíme v Českém etymologickém slovníku Jiřího Rejzka, kde se píše, […]
Zajímalo by mě, odkud v jazykové poradně berete podněty pro svou rubriku zajímavých dotazů. Váš dotaz už svou formulací napovídá, který zdroj je pro pravidelnou rubriku zajímavých dotazů ten hlavní a také nejbohatší (ostatně, i váš telefonický dotaz přispěl pro její rozšíření) – je to zmíněné jazykové poradenství, které je zajišťováno oddělením jazykové kultury ÚJČ. V současné době dotazy zodpovídáme […]
