Při sledování zimních olympijských her, které právě probíhají, mě mimo jiné zaujala nejednotná výslovnost slov curling a Cortina. Jaké podoby byste doporučovali? Předpokládáme, že ona nejednotnost spočívala v obou případech v kolísání délky samohlásek, což je u přejímek v češtině velice častý jev, který obvykle nijak nebrání správnému porozumění. Doporučenou výslovnost obou výrazů lze dohledat v Internetové jazykové příručce. Pokud jde o curling, připouští se jak běžná podoba [kerlink], tak i rovněž frekventovaná varianta [kérlink], která přesněji odpovídá výchozí […]
Srdečně vás zveme na přednášku Bohumila Vykypěla (etymologické oddělení ÚJČ) s názvem Etymologický slovník jazyka staročeského. Přednášku pořádá Kruh přátel českého jazyka a uskuteční se ve středu 18. února 2026 od 18:00 v posluchárně č. 18 na Filozofické fakultě UK, náměstí Jana Palacha 2, Praha 1. Anotaci přednášky naleznete na stránce KPČJ.
Právě dnes, 6. února, slaví Ústav pro jazyk český osmdesáté výročí svého založení. Jelikož na počátku činnosti ústavu byly lexikografické úkoly, pracovní kolektiv Akademického slovníku současné češtiny při této příležitosti zveřejnil deset hesel se základem osmdesát. Oslavte naše jubileum s námi, ať už pročítáním nových slovníkových hesel, nebo dalších zdrojů informací o češtině.
Shledávám velmi neintuitivním, že slovo digestoř je evidováno jako slovo ženského rodu. Navrhuji nevratnou změnu na rod mužský tak, aby to bylo intuitivní. Výraz digestoř je přejatý, podle Českého etymologického slovníku (2015) má základ v latinském trpném příčestí dīgestus ,strávený‘, které bylo utvořeno od slovesa dīgerere,rozvádět, trávit, zažívat‘. Ve všech slovnících je jméno digestoř pouze rodu ženského, skloňující se podle vzoru […]
Aktuálně vyšla publikace The Routledge Handbook of Language and Race. Tamah Sherman a Jiří Homoláč z oddělení stylistiky a sociolingvistiky do ní přispěli studií, ve které mj. ukazují, pro jaké účely využívají mladí čeští Vietnamci na internetu kategorie Asiat a Vietnamec. Pokud českého čtenáře napadnou analogie s užíváním kategorií Čech a Slovan v národním obrození i později, nebude to autorům nijak proti […]
Publikace je ke stažení zde.
Neshodneme se kolegou, zda psát street art jako dvě samostatná slova, nebo zda to má být stejně jako pop-art, tedy se spojovníkem: street-art. Způsob psaní přejatých složených podstatných jmen, jejichž druhou složkou je výraz art, není bohužel jednotný, a to ani češtině, ani v angličtině, z níž tato slova obvykle přejímáme. Vedle možností, které zmiňujete (tedy psaní dvou samostatných slov nebo zápisu se […]
Jak se bude v češtině skloňovat srbské mužské jméno Petar? Má druhý pád znít Petra, nebo Petara? S tzv. pohybnými samohláskami (-a-, –e– či –o-) se u slovanských mužských osobních jmen můžeme setkat poměrně často. Jejich vypouštění při skloňování u jmen jiného než českého původu kolísá, běžně se lze setkat s oběma variantami: 2. pád Petara i Petra, podobně jako Petera i Petra nebo např. Alexandera i Alexandra, Silvestera i Silvestra, Karola i Karla, Pavola i Pavla. Ke kolísání dochází […]
Všiml jsem si titulku Střílečky, krvavé bitky a výpalné: Gangy v Berlíně se řežou o moc. Nemělo by v něm být spíš přestřelky? Podle Slovníku spisovného jazyka českého je přestřelka ‚střetnutí malých ozbrojených skupin se střelbou‘; podle Slovníku spisovného jazyka českého pak vojensky ‚palební střetnutí malých ozbrojených skupin‘. Zdůrazněme, že podle slovníků by tedy při přestřelce měly pálit dvě soupeřící strany, dvě skupiny ozbrojenců. Slovo střílečka ve výkladových slovnících češtiny nenajdeme. Zaznamenává ho slovník neologismů Nová slova […]
V KGA 32/2025 M. Alldrick uplatňuje teorii morfómů na diachronní změny ve skloňovacích třídách kost a píseň. L. Jílková se zabývá variabilitou frazému voda na mlýn. A. Toboříková analyzuje 1. os. pl. v publicistice. V. Veselý se věnuje tautologiím typu Stalo se, co se stalo. A. Zięba zkoumá české narativní metaoperátory. A. Toboříková recenzuje Konferenční sborník SILF 2024. L. Zachrdlová informuje o Dni se slovníkem 2025.
