V mnohých jazykových příručkách se v 2. a 4. p. uvádí u jména Alois tvary Aloise i Aloisa. Druhý tvar se dneska ještě opravdu užívá? Jméno Alois se řadí k rodným jménům jako Alfons, Amos/Ámos, Andreas, Boris, Denis, Felix, Radúz, která jsou v 1. pádě ve výslovnosti zakončená na souhlásku -s. V minulosti se tato jména řadila ke vzoru „pán“, tzn. že v 2. a 4. p. měla koncovku -a. […]
Denně jezdím tramvají přes Strossmayerovo náměstí a napadlo mě – jak asi vzniklo takové příjmení? Asi tuším, co je to –mayer, ale kde se vzalo to Stross-? Co to pak znamená dohromady? A kdo to byl vlastně ten Strossmayer? Příjmení Strossmayer je složeno ze dvou částí: Stross- a -mayer. Jasný původ má jen jedna z nich, ta druhá. Pochází z německého […]
Zveme vás na přednášku Vznik Ústavu pro jazyk český jakožto symptom společenského vývoje, kterou prosloví Věra Dvořáčková z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR. Přednáška, pořádaná Jazykovědným sdružením ČR, se uskuteční 19. 3. 2026 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, nám. Jana Palacha 2, Praha 1, v místnosti č. 18 od 17:30 hodin. Více informací o přednášce naleznete na webu Jazykovědného sdružení.
Ráda bych požádala o pomoc s původem jména zaniklé obce Zátory, která je známá spíše pod názvem Staré Holešovice. Kdy vzniklo a jak se správně skloňuje? V neodborných publikacích jsem dohledala tvrzení, že název Zátory je odvozen od místa, kde se v minulosti zadíraly ledové kry, protože Vltava tehdy nebyla regulovaná. Název osady v oblasti dnešní pražské čtvrti Holešovice […]
Rozumíte prarodičům, přátelům a známým z jiných koutů naší země, když začnou „mluvit po svém“? A rozumějí oni vám? Říkáte domácí obuvi bačkory, pantofle, nebo papuče? Přijďte objevit, jak bohatě a různorodě se u nás mluví! Zveme vás na přednášku Martiny Ireinové a Filipa Kubečka „Kdy je kostka kulatá aneb Jak se kde v Česku mluví?“, která se uskuteční 10. 3. 2026 […]
Chtěla bych se zeptat, v jakém rodě je v češtině užívána zkratka ADHD? Iniciálová zkratka ADHD [á dé há dé] je převzata z anglického názvu attention deficit hyperactivity disorder, jenž je do češtiny obvykle překládán jako deficit/porucha pozornosti s hyperaktivitou (viz např. Velký psychologický slovník od P. Hartla a H. Hartlové z r. 2010). Lze ji nalézt v Akademickém slovníku současné češtiny (2012–2026), který […]
Rozumíte řeči svých prarodičů, přátel a známých z jiných koutů naší země, mluví-li nářečím? Rozumějí oni vám? Zajímá vás, jak odlišná jsou naše nářečí? Chcete se dozvědět více o řeči svého regionu? Pak navštivte výstavu Kriticky ohrožené jevy našich nářečí, jejímiž autory jsou pracovníci dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR v Brně, které jako jediné akademické pracoviště v Česku […]
Chtěla bych se zeptat, v jakém rodě je v češtině užíváno pojmenování flat white, které označuje kávový nápoj podobný latté? A je možné ho nějak skloňovat? Akademický slovník současné češtiny (2012–2026) hodnotí výraz flat white [fletvajt], tedy ‚kávu připravenou z dvojité dávky espressa a teplého šlehaného mléka‘, jako podstatné jméno rodu středního i mužského neživotného. Starší slovníky (např. Nový akademický slovník cizích […]
Jmenuje se zabijačková pochoutka jitrnice, nebo jaternice? V jazykových příručkách najdeme obě možnosti: jitrnice i jaternice. Nejnovější zdroje – Akademický slovník současné češtiny a Internetová jazyková příručka – uvádějí, že podoba jitrnice je frekventovanější. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost má obě možnosti bez komentáře, Slovník spisovného jazyka českého a už i Příruční slovník jazyka českého (z let 1935–1957) hodnotí variantu […]
Nebylo by logičtější, kdyby se porážce prasete neříkalo zabijačka, ale zabíječka? Pokud bychom vycházeli z dvojic slov jako např. dobít/dobíjet – dobíječka, krájet – kráječka, střílet – střílečka, pak se odvození zabít/zabíjet – zabíječka poněkud nabízí. Slovotvorné postupy však nejsou vždy zcela přímočaré. Pro porážku a zpracování prasete je už desítky let vžité označení zabijačka, popř. zabíjačka (viz např. Internetová jazyková […]
