V Nakladatelství Lidové noviny vychází další svazek Etymologického slovníku jazyka staročeského. Archeologie slov U. Svazek je součástí slovníku etymologicky vykládajícího slovní zásobu češtiny do konce 15. století. Toto vědecké dílo je plánováno na několik desetiletí.
Jak by měla vypadat shoda přísudku s podmětem v případě věty AI agenti hackovali/y cizí firmy? Mělo by mít sloveso v tomto případě koncovku -i, nebo -y? Jak se můžeme dočíst v Akademickém slovníku současné češtiny (ASSČ), slovo agent může kromě osoby označovat také ‚softwarový program schopný samostatně vykonávat úkoly, rozhodovat či komunikovat s uživatelem nebo s jinými programy‘. V Internetové jazykové příručce […]
Megakoutek Anny Černé v časopise Živa 5/2026 doplňuje ústřední téma, kterým je megafauna. Komponent mega nemusí znamenat jen násobek milionu (megatuna), v přírodovědné a medicínské terminologii označuje nadměrnou velikost (megalosaurus). V méně formální komunikaci se mega používá jako intenzifikátor (megaúspěch), popř. se osamostatňuje a slouží pro expresivní vyjádření nadšení (to je absolutně mega!).
V týdnu od 2. do 8. listopadu 2026 se uskuteční největší vědecký festival Týden Akademie věd ČR. Na bohatém programu této akce se jako každý rok podílí také Ústav pro jazyk český AV ČR (ÚJČ). Opět nabízíme zajímavé přednášky, exkurze či možnost osobního setkání v rámci Dne otevřených dveří ÚJČ v Praze a v Brně ve středu 4. listopadu. Informace o všech připravovaných akcích ÚJČ, včetně […]
Existuje v češtině nějaké označení pro příbuzenský vztah mezi otcem manžela a otcem manželky? Ačkoliv má čeština, co se týče rodinných vztahů, poměrně bohatou slovní zásobu, ustálené jednoslovné označení pro tento typ nabytého příbuzenství v současném jazyce nemáme. Pro vyjádření vztahu mezi otci dvou manželů si tak musíme pomoci opisem: např. „zeťův otec“ nebo „snašin otec“. Totéž platí […]
Pavel Štěpán z oddělení onomastiky absolvoval ve dnech 20. 9. až 2. 10. 2026 vědeckou stáž v Ústavu estonského jazyka v Tallinnu. Cílem jeho pobytu, financovaného programem AV ČR Akademie budoucnosti, bylo komparativní studium regulací v oblasti jmen v Česku a v Estonsku. Hlavním výstupem bude porovnávací studie připravená ve spolupráci s estonskými kolegy. P. Štěpán v Ústavu estonského jazyka také proslovil přednášku na téma „Name regulations in Czechia“ […]
Novým ředitelem Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR se 1. října 2026 stal Petr Kaderka. Ve funkci vystřídal Martina Proška, jehož ředitelský mandát skončil na konci září. Petr Kaderka je v pořadí desátým ředitelem Ústavu pro jazyk český. Ve své nové roli chce Petr Kaderka navázat na dosavadní vědeckou tradici ústavu a dále rozvíjet výzkum českého jazyka […]
Ze slavnostního vyhlášení cen Nakladatelství Academia, které se uskutečnilo 22. září v sídle Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze, si Cenu poroty odnesli Petr Nejedlý, Tereza Hejdová, Blanka Nedvědová a Štěpán Šimek z oddělení vývoje jazyka společně se Zdeňkem Vejvodou z Etnologického ústavu AV ČR. Ocenění získali za publikaci „Dyby dveře mluvit mohly… České lidové písně 18. a 19. století: jazyková analýza, kritická edice“ […]
Ve dnech 30. září až 2. října 2026 se koná již 14. ročník Školy českého jazyka a literatury pro pedagogy. Vzdělávací kurz je určen učitelkám a učitelům českého jazyka a literatury 2. stupně základních a středních škol, učilišť i gymnázií. Akci tradičně pořádají tři pracoviště Akademie věd ČR: Ústav pro jazyk český, Ústav pro českou literaturu a Středisko společných činností AV. Letošní program se se věnuje […]
V novém čísle Naší řeči najdete dva články. V prvním se Lucie Hartmanová věnuje dvojité negaci (nene-) ve vývoji češtiny, ve druhém se Jaroslav David, Agáta-Anna Kaštilová a Dominika Žváková zaměřili na cestopis Putování na dluh od A. C. Nora jako pramen pro studium laické jazykovědy a svědectví o dobové jazykové situaci. V rubrice Drobnosti Marta Šimečková představuje slovo tartas a další výrazy […]
