V procesním právu se používá termín pro vydražitele, který v zákonné lhůtě nedoplatí své nejvyšší podání z dražby. Objevují se však dvě varianty: obmeškalý a obmeškaný. Zákon termín neuvádí a literatura je neustálená. Co z toho je správně?

Žádný dostupný výkladový slovník současné češtiny slovo obmeškaný ani obmeškalý neobsahuje, jen Jungmannův Slovník česko-německý (1835–1839) uvádí heslo obmeškalý s významem ‚zpozdilý, nebystrý‘, tedy spíš jako výraz pro hodnocení určité intelektové kompetence. Sloveso obmeškat najdeme jen v Příručním slovníku jazyka českého (který vycházel v letech 1935–1957 a je z našich slovníků nejobsáhlejší), a to ve významu ‚nevykonat něco včas, promeškat, zameškat, zanedbat něco‘.

Má-li termín označovat někoho, kdo něco obmeškal, měl by být utvořen od slovesného tvaru příčestí činného, tj. právě obmeškal – náležitá podoba je tedy obmeškalý. Varianta obmeškaný je taktéž systémová, je ovšem utvořena od příčestí trpného, tj. obmeškán. Označovala by tudíž někoho, kdo byl někým jiným obmeškán, tedy zdržen (což není případ, který popisujete).

Je proto zajímavé, že praxe podle dostupných zdrojů není zdaleka tak jednoznačná. V dosud největší sbírce textů Českého národního korpusu SYN v8 má každá z těchto dvou variant po pouhém jednom výskytu. Z toho lze usoudit, že jde o slovo velmi okrajové a užívané patrně jen v právních kontextech. V judikátech dostupných online převažuje obmeškalý. Internetový vyhledávač Google však nabízí 3 460 výskytů slova obmeškaný a pouze1 400 výskytů slova obmeškalý. Nabízí se interpretovat tuto převahu analogií se známějším právním termínem obmyšlený, který se v posledních letech pravděpodobně dostal do povědomí širší veřejnosti v souvislosti s problematikou svěřeneckých fondů. V tomto případě je však tvoření od trpného příčestí namístě, neboť obmyšlený je ten, kdo je zakladatelem fondu obmyšlen (obdařen – komu je věnován prospěch).

 

od