V práci se s kolegou přeme o význam slova odoperovat. On tvrdí, že odoperovat ruku znamená ‚amputovat‘, já si myslím, že význam odoperovat je stejný jako u slova operovat. Kdo má pravdu?

Podíváme-li se do výkladových slovníků, zjistíme, že Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971) i starší Příruční slovník jazyka českého (1935–1957) uvádějí u slovesa odoperovat význam ‚operativně oddělit, odstranit‘ a SSJČ jej doplňuje příkladem odoperovat prst. To potvrzuje mínění vašeho kolegy, že je sloveso odoperovat významově shodné se slovesem amputovat, které – dle Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost (3. vyd. 2003) i podle PSJČ a SSJČ – znamená ‚chirurgicky odejmout, odnímat část těla‘.

 

Ke slovníkovým výkladům je však užitečné doplnit příklady ze současného užívání daného slovesa, které najdeme v databázi Českého národního korpusu, verzi 9. Ty totiž ukazují dva významy, v nichž se dané sloveso používá. Mezi vyhledanými výskyty najdeme nejen význam 1. ‚amputovat‘ (např. Jakmile jimi ledvinu odoperuje, vloží ji do sáčku; V 60. letech minulého století musel sám a bez anestezie odoperovat slepé střevo v divokých podmínkách Antarktidy), ale i význam 2. ‚provést operaci‘, přičemž sloveso odoperovat v takovém užití funguje jako vidový protějšek nedokonavého slovesa operovat (‚provádět operaci‘). Např.: odoperovat více než 3500 pacientů; Nebyl lékař, který by takový mnohahodinový zákrok zvládl odoperovat. Mezi významově jednoznačné doklady lze zařadit i tento: Před Vánocemi odoperoval poraněnou ruku tenistky Petry Kvitové, neboť lze ověřit, že sportovkyni skutečně nebyla ruka amputována.

 

Než svou odpověď uzavřeme smířlivým zhodnocením, že ani vy se ve svém úsudku zásadně nemýlíte, musíme doplnit, že u druhého významu slovesa odoperovat (tj. ‚provést operaci‘) je třeba ještě zvážit jeho stylovou platnost. Zkušební zjišťování, které jsme v Českém národním korpusu provedli, totiž naznačuje, že užívání daného významu proniká do širšího úzu z profesní mluvy, slangu, a proto je někteří uživatelé češtiny mohou vnímat jako stylově nižší a pro formální a psanou komunikaci jako nevhodné.

 

hm