Učíme se s dětmi koledu a chtěla bych jim vysvětlit, co znamenají slova štědrovičky a troníčky v textu: On rozdává štědrovničky, jabka, hrušky a trojníčky.

Vysvětlení obou slov najdeme ve Slovníku spisovného jazyka českého, popř. v Příručním slovníku jazyka českého.

Troníček, užívaný i ve variantě trojníček, je zdrobnělina podstatného jména troník/trojník. Původně se tak označovala někdejší drobná mince v hodnotě tří haléřů, později půlkrejcar, v přeneseném významu se tak běžně nazýval jakýkoli malý peníz nebo malá peněžitá částka.

Štědrovnička je zdrobnělina podstatného jména štědrovnice, což je nářeční označení vánočky. Variantní podobu štědrovka známe např. z Erbenovy balady Štědrý den: Hospodáři štědrovku, kravám po výslužce; kohoutovi česneku, hrachu jeho družce. Český jazykový atlas zachycuje i další názvy tohoto tradičního sladkého pečiva pleteného z pramenů kynutého těsta. Vedle již zmíněné štědrovice/štědrovky/štědrůvky to byla vánoční houska/husce, pletenka/pletenice, calta, štrucle/štrycle/trucle. Nářeční pojmenování mají trojí motivaci, a to nejčastěji dobou, kdy se toto pečivo připravovalo (tedy na Vánoce = vánočka, Štědrý den = štědrovka), nebo způsobem zhotovení a tvarem (pletenka, pletenice, houska). Protože se někde vánočka dávala jako výslužka pocestným, vandrovníkům, říkalo se jí oblastně i vandrovnice.

Na internetu je možné najít ještě jedno vysvětlení. Na přerovské výstavě věnované vánočním tradicím byly mezi exponáty vystaveny tzv. štědrovníčky – drobné perníky, které nejsou zhotovené vykrajovátky, ale jsou vytlačované pomocí vyřezávaných zdobných dřevěných forem. Tyto perníčky prý dříve dostávali pocestní. Žádná nám dostupná literatura ani materiály dialektologického oddělení ÚJČ však toto vysvětlení nepotvrzují.

ač