Setkala jsme se s problémem, jestli je správně ten gadža, nebo ten gadžo. Vedle toho váhám také nad tím, jestli se ve slově píše dlouhé -á-, nebo krátké -a-.

Přípustné jsou obě zmíněné tvaroslovné varianty, tedy gadžo i gadža. Preferovali bychom však spíše variantu gadžo, především proto, že varianta gadža je výrazně méně frekventovaná, což je zřejmě způsobeno tím, že nemá oporu v původním jazyce (podle nám dostupných informací Romové podobu gadža ani v současnosti neužívají). Pozornost si v tomto případě zaslouží i skloňování, protože je toto slovo hezkou ukázkou tzv. smíšeného paradigmatu, tzn. že se v jednotlivých pádech můžeme setkat se skloňováním podle různých vzorů. Konkrétně v jednotném čísle má podoba gadžo tvary podle vzoru „pán“ i „předseda“ (2. p. gadža i gadži, 4. p. gadža i gadžu, 7. p. gadžem i gadžou), v množném čísle pak tvary podle vzoru „muž“, přičemž 4. a 6. pád má i varianty podle vzoru „pán/předseda“ (4. p. gadže i gadži, 6. p. gadžích i gadžech). Dodejme, že obě podoby lze zapisovat s kvantitou i bez zní, správně je tedy gadžo i gádžo stejně jako gadža i gádža.

bm