Ráda bych věděla, zda je legitimní užívat výraz paličkářka. Za správnější bych považovala označení krajkářka. Ta osoba vyrábí krajky, a ne paličky… Nicméně jsem na toto slovo narazila třeba i v názvu jednoho starého obrazu a sem tam se s ním setkám i dnes (většinou spíše z úst někoho, kdo o paličkování mnoho neví).
Odpověď:
Přestože pro označení ženy, která vyrábí krajky, je častější výraz krajkářka, slovo paličkářka rozhodně chybné není. První doklad na jeho užití zachycený v lexikálním archivu Ústavu pro jazyk český pochází z r. 1826, toto podstatné jméno uvádí jak Příruční slovník jazyka českého (1935–1957), tak Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971). V Českém národním korpusu je toto slovo doloženo 521× (krajkářka 3215×), z toho lze soudit, že natolik výlučné rozhodně není.
Je pravda, že výraz krajkářka lépe signalizuje výsledný produkt činnosti, tj. krajku, paličkářka zase vystihuje způsob, jakým krajka vzniká. Tento typ jmen se řadí k tzv. konatelským názvům. Pro ně je charakteristické, že bývají odvozeny od podstatných jmen a pojmenovávají osoby mj. podle předmětu, který zhotovují (krajkář – krajkářka, sklář – sklářka, houslař – houslařka), podle materiálu, s kterým pracují (cukrář – cukrářka, …), podle nástroje, který ke své činnosti používají (paličkář – paličkářka, frézař – frézařka, diskař – diskařka).
Je pravda, že výraz krajkářka lépe signalizuje výsledný produkt činnosti, tj. krajku, paličkářka zase vystihuje způsob, jakým krajka vzniká. Tento typ jmen se řadí k tzv. konatelským názvům. Pro ně je charakteristické, že bývají odvozeny od podstatných jmen a pojmenovávají osoby mj. podle předmětu, který zhotovují (krajkář – krajkářka, sklář – sklářka, houslař – houslařka), podle materiálu, s kterým pracují (cukrář – cukrářka, …), podle nástroje, který ke své činnosti používají (paličkář – paličkářka, frézař – frézařka, diskař – diskařka).
is