Proč je v češtině slovo party (párty) rodu ženského, tedy ta party, a nikoli ten party nebo to party?
Při zařazování přejatých jmen k rodům zpravidla rozhoduje zakončení slova. Větší část těchto jmen se začleňuje do české soustavy tvarů a přizpůsobuje se domácím skloňovacím vzorům. Přejatá jména s neobvyklým zakončením ale většinou zůstávají nesklonná.
Nesklonná jména často bývají rodu středního (zejména ta, která končí na dlouhou samohlásku, např. angažmá, dražé, šodó, ragú apod.). Ovšem mnohá z nich mají potenciál kolísat v rodě, protože zde právě z důvodu nesklonnosti není zakotvení v určitém skloňovacím typu. O tom, která varianta nakonec převáží, také mnohdy rozhodují uživatelé jazyka, tedy jazyková praxe. Například u podstatného jména penny uvádějí slovníky (Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971; Slovník spisovné češtiny, 1994) jako možný rod střední a mužský neživotný. Internetová jazyková příručka však zmiňuje, že v souladu s územ, tj. četností užívání ženského rodu v praxi, je možno s tímto slovem nakládat i jako se jménem rodu ženského.
Jak se můžeme dočíst v akademické Mluvnici češtiny 3 (1987), mezi podstatná jména s neobvyklým zakončením patří i taková, která jsou zakončena na -i, -y (tedy pokud nejsou rodu mužského životného, jako kuli, grizzly, dandy apod. – ta se skloňují). Nesklonná jména zakončená na -i, -y bývají nejčastěji rodu středního (alibi, pačuli, taxi, derby, ragby, penny apod.) nebo ženského (okapi, lady, brandy, whisky, jury apod.). Řidčeji mohou být také rodu mužského neživotného (penny, henry). U některých přejatých slov hraje roli silná souvislost s domácími slovy stejného nebo podobného významu. Tak například slovo jury [žiri] je rodu ženského díky věcné souvislosti se slovem porota. Podobně také říkáme a píšeme ta brandy (vedle to brandy) a ta whisky, protože tato pojmenování máme spojená s názvy alkoholických nápojů jako pálenka, kořalka, vodka apod. Dále bychom zde mohli zmínit i výše uvedená slova penny (ta penny jako ta pence; vedle ten penny a to penny) a lady (ta paní).
U podstatného jména party (párty) by tak připadalo v úvahu připodobnění k výrazům oslava nebo večírek. A jak je vidět z uvedených příkladů, jména tohoto typu jsou mnohem častěji rodu ženského než mužského neživotného, proto je přirozené, že se spíše uplatnil ženský rod.
jr