Obracím se na vás s dotazem ohledně výrazu označujícího osobu, která poskytuje (koni) pobyt ve stáji. Je správná podoba ustajovatel, ustájovatel, nebo ustájitel?

U podstatných jmen, která jsou odvozena od sloves příponou -tel, dochází často ke krácení kořenové samohlásky. V minulosti bylo toto krácení pravidelné a u starých odvozenin je pevné, např. hlásat – hlasatel, tázat – tazatel, dobývat – dobyvatel, pořádat – pořadatel, páchat – pachatel. Postupně se však začala prosazovat tendence, aby odvozená slova měla kořenovou samohlásku stejnou jako základové slovo. Protože však jde pouze o tendenci, nikoli o pravidlo, můžeme se u novějších odvozenin setkat buď se zachovanou délkou samohlásky, např. dohlížet – dohlížitel, léčit – léčitel, vábit – vábitel, nebo s kolísáním: odesílat – odesílatel i odesilatel, vymáhat – vymáhatel i vymahatel.

Všechny uvedené příkladové výrazy lze nalézt ve slovnících, odvozené podstatné jméno od slovesa ustájit ani ustájovat bohužel ne. Nepomohl nám ani Český národní korpus; v něm se též tyto výrazy nevyskytují. Pár dokladů jsme nalezli ve vyhledávači Google. Pokud jde o dvojici ustájitel – ustajitel, poměr je vyrovnaný, u dvojice ustajovatel – ustájovatel přesvědčivě vítězí podoba ustajovatel. Protože jde, zdá se, o novou odvozeninu, je v tuto chvíli nutné přijmout všechny podoby: ustajovatel, ustájovatel, které více signalizují pravidelnou, opakovanou činnost, i ustajitel, ustájitel, jež naznačují spíš činnost jednorázovou.

is