> Nemohu se rozhodnout, zda napsat Byli jsme to my, kdo si toho všiml, nebo Byli jsme to my, kdo js...

Nemohu se rozhodnout, zda napsat Byli jsme to my, kdo si toho všiml, nebo Byli jsme to my, kdo jsme si toho všimli. Která varianta je správná?

Odpověď:

Zájmeno kdo jako takové má pouze tvary jednotného čísla a primárně vyžaduje shodu jako mužské životné podstatné jméno v jednotném čísle (tj. např. kdo si toho všiml). Toto zájmeno se ovšem může vztahovat jak k jednotlivým bytostem, tak k jejich většímu počtu. V akademické Mluvnici češtiny 2 (Academia, Praha 1986) jsou uvedeny příklady Kdo to udělal Nikdo jsme o to nestáli – obecně tedy připadá v úvahu mluvnická shoda jak s jednotným, tak s množným číslem.

 

Konkrétní volba někdy závisí na pozici a funkci dané vedlejší věty v rámci větného celku. Pokud vztažná věta uvozená zájmenem kdo následuje bezprostředně po zájmenném výrazu, který rozvíjí, zájmeno kdo zpravidla přebírá tvaroslovnou charakteristiku tohoto výrazu a tomu pak odpovídá  shoda ve vedlejší větě. V takových větách máme obvykle jednu možnost shody: My, kdo jsme tam byli (nikoli kdo tam byl), jsme mu dali za pravdu; Škodu zaplatí ten/každý, kdo ji způsobil × Škodu zaplatí všichni, kdo ji způsobili.

 

V souvětí, na které se ptáte, je na vztažnou větu formálně odkázáno zájmenným výrazem to ve větě hlavní. Daná vedlejší věta ovšem nestojí těsně vedle tohoto zájmenného výrazu, navíc jí bezprostředně předchází další zájmeno (my). Zde se tedy nabízí dvojí možnost shody (na rozdíl např. od věty My jsme byli těmi, kdo si toho všimli). První variantou je uplatnit primární shodu podle mužského rodu v jednotném čísle – přísudek tak bude mít tvar 3. os. j. č.: Byli jsme to my, kdo si toho všiml. Možná je ale též shoda podle výrazu my v hlavní větě: Byli jsme to my, kdo jsme si toho všimli. Obě řešení jsou tudíž v pořádku.

 

jr