Nelíbí se mi užívání předpon u sloves zavnímat a navnímat. Slýchám je často, ale nemyslím si, že jsou v pořádku.
Slovesa zavnímat a navnímat patří z hlediska času mezi novější složku české slovní zásoby, a jak ukazuje i váš dotaz, někteří uživatelé jazyka je vnímají jako výrazy určitým způsobem příznakové. Slovesa zavnímat a navnímat běžné výkladové slovníky neuvádějí, najdeme je však v databázi Neomat, jež zachycuje i neologismy, tj. nová slova, která výkladové slovníky neobsahují.
Podíváme-li se do referenčního korpusu SYN (verze 11), zjistíme, že se sloveso zavnímat začalo v tištěných textech objevovat teprve v 90. letech 20. století: první výskyt je z roku 1991 z tehdejšího vydání Kunderovy sbírky povídek Směšné lásky (jen na historickém pozadí jeho tragického veselí můžete jakž takž zavnímat komický smutek mé děvkařské existence), v dalších letech toto sloveso najdeme opět především v beletristických textech (např. v překladech knih o Harry Potterovi od J. Rowlingové) nebo v článcích v časopise Reflex, jde však jen o několik málo dokladů ročně, hodnota deset je převýšena teprve v roce 2010. Vedle toho se sloveso navnímat v korpusu SYN neobjevuje až do roku 2013 (z daného roku jsou čtyři užití: např. Právě osobní přítomnost umožní navnímat souvislosti a způsob jednání se zákazníkem), jeho roční výskyty dosáhnou hodnoty deset až v roce 2018. Shrneme-li veškerá jedinečná, neopakující se užití zachycená v této verzi korpusu, najdeme zavnímat 84×, navnímat 152× (druhé sloveso je užíváno zejména v textech ze sportovního zpravodajství: Hráči to musí navnímat, být připravení fyziologicky i takticky). Výskyty v korpusech nám také ukazují, jak a v jakých zdrojích narůstá frekvence daných výrazů. Podíváme-li se totiž na tato slovesa ještě do korpusu online2_now, který monitoruje výskyty v internetových periodikách (za všechny dny aktuálního měsíce s výjimkou aktuálního dne + 6 měsíců předcházejících), najdeme je i zde (18 výskytů slovesa zavnímat, 36 navnímat – v tomto případě už výskyty ze sportovního prostředí nepřevažují, výrazněji jsou však zastoupena užití v textech zaměřených na marketing). Pro porovnání: v korpusu řady SYN (verze 11) mají v letech 2020–2021 tato slovesa četnost 22 (zavnímat) a 84 (navnímat). (Uvedené počty se vztahují k datu 8. 11. 2023.) Zdá se tedy, že frekvence daných sloves narůstá, v posledních několika letech výrazněji.
Ještě než se vyjádříme k (ne)patřičnosti těchto výrazů v rámci slovní zásoby, je třeba se zastavit u významu slovesa vnímat, z něhož jsou slovesa zavnímat a navnímat odvozena předponami za- a na-. Slovník spisovné češtiny (SSČ) uvádí, že vnímat znamená ‚postihovat smysly‘ (Slovník spisovného jazyka českého doplňuje ještě druhý, zastaralý význam ‚do sebe přijímat‘ s příkladem z Nerudovy prózy Labe, které vnímá Cidlinu a Jizeru). Lze tedy usuzovat, že četnější užívání daných sloves pramení z potřeby uživatelů vyjádřit jiné, jemnější významové odstíny týkající se smyslového vnímání. Konkrétně u slovesa zavnímat je to význam ‚krátce vnímat‘ (srov. stejný typ sloves zaznít, zašeptat, zahlásit, kde předpona za- vyjadřuje význam krátkého trvání děje (viz Slovník afixů užívaných v češtině, heslo za-/zá-)). U slovesa navnímat je to pak význam „dosažení (žádoucího) výsledku vyplynuvšího z postupného průběhu děje, který probíhá nebo může probíhat opakovaně ve fázích, dokud není žádoucího výsledku dosaženo“ (Slovník afixů, heslo na-), podobně jako u sloves nachodit, najezdit, naspat aj.
Z významového hlediska je tedy užívání obou sloves, zavnímat i navnímat, dobře odůvodnitelné. Ze slovotvorného hlediska jsou tyto výrazy rovněž v pořádku – ani zřetězení předpon za-/na-v- zde není překážkou, neboť podobné procesy jsou v češtině běžné (viz článek I. Svobodové Slovesa s dvěma předponami otištěný v časopise Český jazyk a literatura roku 2015).
hm