Máme v propagačním materiálu používat označení pěnový polyurethan, nebo polyuretan?

V textu určeném veřejnosti doporučujeme používat zápis polyuretan. Takto je slovo zachyceno např. v Internetové jazykové příručce a v Novém akademickém slovníku cizích slov. Jednoznačnou převahu pravopisné podoby polyuretan dokládá i Český národní korpus SYN v8 (2 501 dokladů zápisu polyuretan, 47× polyurethan).

V úzce odborném textu pravopisnou podobu polyurethan připustit lze, a to vzhledem k tomu, že původní zápis slova etan, které je součástí výrazu polyuretan, byl v souladu s řečtinou ethan. Souhlásková skupina -th- se ve zdomácnělých slovech řeckého původu již několik desetiletí píše jako -t- (viz např. slova jako estetika, mytologie, patos, metan, syntéza, teze). Psaní s -th- je pociťováno jako zastaralé, příznakové, respektuje se však v odborných textech, často z chemického prostředí (ale ani v nich není nutné).

Není bez zajímavosti, že už ve Slovníku spisovného jazyka českého (Dodatky) z 60. let minulého století se uvádí pouze pravopisná podoba polyuretan, zatímco ve stejném slovníku najdeme výrazy etan/ethan a metan/methan v dubletní podobě. Není vyloučené, že zápis polyurethan užitý v současném textu nemusí být výsledkem snahy zachovat co nejvěrněji původní řeckou podobu, ale může být ovlivněn angličtinou či němčinou (Polyurethane).

 

ač