Lze názvy obyvatel měst jako Zlíňan a Zlíňák chápat jako dubletní? Pociťují se podoby na -ák už jen jako varianty hovorové, tedy spisovné, nebo jsou pořád striktněji stylově odlišeny, tedy patří do nespisovné češtiny?

Dosavadní lingvistické výklady se shodují na tom, že mezi obyvatelskými jmény zakončenými na -an a -ák je stylový rozdíl. Podoby s příponou -an jsou označovány za spisovné, stylově vyšší, někdy až knižní. U podob s příponou -ák se mluví o jejich pronikání do spisovné normy, ale hodnocení není jednoznačné – někteří autoři je jako celek staví mimo spisovnost, jiní je charakterizují jako hovorové; uvažuje se u nich o příznacích familiárnosti nebo zhrubělosti, snad mj. s ohledem na expresivitu jiných takto tvořených pojmenování (např. Václavák, náklaďák, bourák).

V úzu takováto obyvatelská jména patrně netvoří homogenní skupinu se stejnou stylovou hodnotou. Přijatelnost jednotlivých jmen ve spisovném textu se pravděpodobně liší regionálně. V případě větších českých měst, o nichž se nejspíš píše nejen v úzkém regionálním kontextu, konkurenty s příponou -an vesměs převažují, byť ne extrémně – v Českém národním korpusu (SYN v10) typicky v poměru 1 : 3 až 1 : 5. V případě Hradce a Pardubic jsme dokonce našli víc Hradečáků a Pardubáků (Pardubičák se téměř neužívá) než Hradečanů a Pardubičanů. Obyvatel Zlína, na nějž se ptáte, má ve zmíněném korpusu čtyři relevantní doklady v podobě Zlíňák a sedmadvacet v podobě Zlíňan (tj. zaokrouhleně poměr 1 : 7).

V případě menších měst korpusová sonda ukázala zřetelný rozdíl mezi městy moravskými a českými. Např. jména Břeclavan, Olomoučan, Rožnovan nebo Vyškovan jsou přibližně 20krát častější než jejich protějšky zakončená na -ák, naopak převaha výskytů podob Vrchlabák, Jičíňák, Příbramák nebo Kladeňák se počítá v desítkách až stovkách ku jedné. Jsou to doklady obklopené zjevně spisovnými jazykovými prostředky, takže lze předpokládat, že i tato užití obyvatelského jména s příponou -ák byla míněna spisovně.

Chce-li tedy autor působit neutrálně, může se pokusit brát v úvahu, o které obci a pro jaké adresáty projev formuluje. Obyvatelská jména s příponou -an mají obecně asi vyšší pravděpodobnost, že budou vnímána bezpříznakově, v mnoha konkrétních případech to však platit nemusí.

od