Jsou slova kuchyň a kuchyně na stejné úrovni, nebo se některá z nich upřednostňuje?
Rovnocennost slov kuchyň a kuchyně lze posoudit z hlediska významu a z hlediska užívání. Významově jsou slova do značné míry synonymní – obě nesou významy ‚místnost vybavená pro přípravu jídel‘ a ‚souprava nábytku do této místnosti‘. Pouze u významu ‚způsob úpravy pokrmů; pokrmy určitým způsobem upravené‘ (např. česká, francouzská, indická kuchyně) se slovníky neshodují, zda se pro něj používá pouze kuchyně, nebo i kuchyň. Slovník spisovné češtiny (SSČ) takové rozlišení neuvádí, starší Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) naproti tomu tvrdí, že kuchyň se užívá zpravidla jen v prvních dvou citovaných významech. Sonda do reálného užívání v náhodném vzorku stovky výskytů tvarů 1. pádu jednotného čísla obou slov ve spojení s přídavnými jmény (v korpusu ČNK SYN2020; hledáno v rozpětí ± 5 pozic) dala za pravdu SSJČ. Zatímco v případě kuchyně je o něco víc než třetina výskytů ve vzorku užita ve významu způsobu úpravu pokrmů, kuchyň v analogickém vzorku takto nebyla užita ani jednou. (Pro zajímavost: kuchyně byla zaznamenána 50krát jako místnost, 9krát jako nábytek, 36krát jako způsob úpravy pokrmů a 5 užití bylo nejasných; kuchyň se vyskytla 68krát jako místnost, 15krát jako nábytek a 17 užití bylo nejasných.)
Další otázka se týká obvyklosti užívání. SSČ opět klade obě slova na stejnou úroveň, zatímco SSJČ označuje slovo kuchyň za řidší. Výskyty v ČNK (konkrétně v referenčních SYN2020, SYN2015 a SYN2010; srovnávali jsme výskyty distinktivních tvarů 1. a 4. pádu jednotného čísla) se však v tomto případě kloní spíš ke zpracování ze SSČ. Ukázalo se, že obě slova jsou užívána velmi podobně často, kuchyně je jen mírně obvyklejší (typicky v poměru cca 1,3 : 1). Pro označení místnosti nebo nábytkové sestavy je tedy možné s úspěchem použít jak kuchyni, tak kuchyň. V případě způsobu úpravy pokrmů by kuchyň byla nejspíš srozumitelná, avšak překvapivá, neobvyklá.
od