Již dlouhá léta se v rodině přeme, jaká je správná forma průpovídky o Mohamedovi a hoře. Je to když nejde hora k Mohamedovi, musí jít Mohamed k hoře, nebo naopak když nejde Mohamed k hoře, musí jít hora k Mohamedovi?

Dotazovaný frazém zachycuje Slovník spisovného jazyka českého, a to ve formě když nejde hora k Mohamedovi, musí Mohamed k hoře. Podle Slovníku české frazeologie a idiomatiky 4 má toto vyjádření význam ‚když nepřijdeš ty za mnou (aby ses mi omluvil, nabídl svůj návrh ap.), musím (ustoupit n. se ponížit a) přijít já za tebou‘. Daný obrat použil Francis Bacon ve své eseji O odvaze (Of Boldness) v roce 1597 a zároveň se jedná o orientální anekdotu, která odkazuje k nesplněnému proroctví z koránu a byla písemně zaznamenána v roce 1611. Uvedená podoba frazému je navíc v souladu se zákonitostmi našeho světa – hora je ze své podstaty nepohyblivá, a proto se Mohamed musí vydat k ní.

Na druhou stranu Slovník české frazeologie a idiomatiky 4 zachycuje také variantu frazému s opačným pořadím účastníků děje když nejde Mohamed k hoře, musí jít hora k Mohamedovi a s významem ‚i když jeden člověk má mnohem větší váhu a význam, přesto moudře ustoupí, sleví ze své hrdosti ap. a vychází vstříc, popř. přímo navštíví druhého člověka, protože ten je tvrdohlavý, příliš pyšný n. domýšlivý a neschopný ústupku‘. Její původ slovník spojuje (opět) s proroctvím zachyceným v koránu. V tomto případě odráží pohyb hory k Mohamedovi určitou absurditu situace.

Data z Českého národního korpusu ukazují, že se v dnešních textech objevují obě podoby frazému. V databázi SYN v10 lze nalézt 47 případů užití varianty když nejde hora k Mohamedovi… Naproti tomu varianta když nejde Mohamed k hoře… je doložena celkem 81 výskyty. Užití frazému v situacích, kdy ten, kdo je nějakým způsobem významnější či výše postavený, vychází vstříc někomu méně významnému, níže postavenému, je tedy běžnější.

kd