Je správně farní, nebo farská zahrada?
Přídavné jméno farní má podle SSJČ dva významy: 1. ‚souvisící s farou jako správní institucí; kolaturní‘, např. farní úřad, obvod, kostel (u něhož je fara), ves (v níž je fara), škola (zřízená při faře); 2. ‚vztahující se nebo patřící k faře jako domu a hospodářství; farský‘, např. farní pole, dvůr, budova. Přídavné jméno farský má pak podle stejného slovníku tyto dva významy také, primární je tu však podle slovníku význam ‚vztahující se nebo patřící k faře jako domu a hospodářství‘, např. farská zahrada, kuchařka, zatímco význam ‚souvisící s farou jako institucí, farní‘ slovník označuje za řidší a uvádí k němu jediný příklad z díla Jana Nerudy – farský chrám. Tuto slovníkovou informaci lze číst tak, že slova farní a farský se používala sice záměnně, nicméně s tendencí (kterou se autoři slovníku možná snažili posílit, jistě ne ale ustavit) k vyrovnání farní = ‚souvisící s farou jako správní institucí‘ – farský = ‚vztahující se nebo patřící k faře jako domu a hospodářství‘. Novější SSČ toto vyrovnání svým zpracováním hesla fara důsledně nepotvrzuje; přídavná jména farní a farský vztahuje k podstatnému jménu fara a uvádí příklady farní úřad, farní obvod, farní zahrada a farská kuchařka (doklad farní zahrada, jako jediný, jde proti výše popsanému vyrovnání). Ještě novější NASCS však oba významy explicitně odlišuje – přídavné jméno farní významově váže na faru jako instituci, zatímco přídavné farský na faru jako hospodářství.
Letmá sonda do dokladů v databázi Českého národního korpusu SYN v9 naznačuje, že k popsanému odlišení významu slov farní a farský sice důsledně nedošlo, ale že tendence k němu je značná. Slovo farní se obecně používá výrazně častěji (v poměru 39 502 : 4 487), nicméně obě slova mají tendenci vyskytovat se v jiných spojeních – jejich pravé kolokáty se příliš nekryjí. Mezi 15 nejčastějších pravých kolokátů přídavného jména farní skutečně patří spíš výrazy vztahující se k faře jako instituci (hvězdičkou označujeme zřejmé odchylky od této tendence), srov. charita, kostel, úřad, *zahrada, sbor, ples, *budova, kronika, *dvůr, škola, rada, sál (může sloužit faře jako instituci), vikář, společenství. Mezi 15 nejčastějších pravých kolokátů přídavného jména farský pak opravdu patří spíš výrazy vztahující k faře jako budově a hospodářství (hvězdička opět označuje zřejmé výjimky), srov. zahrada, humno, louka, náměstí, rybník, potok, les, stodola, dvůr, kopec, kuchařka, ulice, kyselka, *republika, hospodyně. Jak ale nejlépe dokládá (navíc k protipříkladům s hvězdičkami) právě spojení se slovem zahrada, není tato tendence důsledná – nad spojením farská zahrada převládá spojení farní zahrada (v poměru 2 053 : 1 449). Z daného rozboru obecně plyne to, že přídavné jméno farní lze užívat a užívá se v obou významech – lze ho vztáhnout k faře jako instituci i k faře jako budově a hospodářství, zatímco přídavné jméno farský se vztahuje především k faře jako budově a hospodářství. Takto bychom obě přídavná jména doporučovali používat.
Jako konkrétní závěr lze pak říct následující: Ve spojení se slovem zahrada je možné použít jak přídavné jméno farní (není to v rozporu se slovníky ani s územ), tak přídavné jméno farský (je to v souladu s tendencí lišit přídavné jméno utvořené od fary jakožto instituce a od fary jakožto hospodářství). O něco vhodnější je snad kvůli popsané – výrazné, nicméně nedůsledné – tendenci tyto významy lišit a použít ve spojení se slovem zahrada přídavné jméno farský; nutné to však není, i spojení farní zahrada bude dokonale srozumitelné a nebude na sebe strhávat pozornost.
mb