Je spojení čímž pádem správné?
Systémově vzato je čímž pádem defektní. První část spojení, tvar čímž, je sedmým pádem jednotného čísla vztažného zájmena což, tedy spojení zájmena co a někdejší částicové příklonky -ž. Jeho základ, zájmeno co, může fungovat jako vztažný protějšek ukazovacího ten/ta/to o samotě, ale ne ve spojení s podstatným jménem. Když se ukazovací tím pádem posune do vztažné funkce, nemění se na *čím pádem, nýbrž na jakým/kterým pádem. Připojením tzv. postfixu -ž tedy nedostaneme *čímž pádem, nýbrž jakýmž/kterýmž pádem. Tyto možnosti se však prakticky nevyužívají.
Pohled do jazykových korpusů češtiny navíc ukazuje, že čímž pádem je poměrně málo užívané ve veřejně publikovaných projevech. Vůči své významově a funkčně nejbližší variantě, spojení a tím pádem (počítány výskyty po interpunkční čárce, aby stejně jako čímž pádem uvozovalo vedlejší větu), se vyskytuje přibližně v poměru 1 : 20 v nepříliš formálních textech (online zpravodajství nebo příspěvcích na sociálních sítích, online diskusích, fórech a na blozích) a ještě o řád méně často, tj. v poměru přibližně 1 : 200, v korigovaných textech (publicistice, beletrii, odborné literatuře). Můžeme-li z korpusových dat odvozovat noremnost (co uživatelé jazyka říkají a píšou a co se podle nich říkat a psát má), lze uvedené údaje interpretovat tak, že i když se ve veřejném diskurzu objevuje, přece jen jej autoři z velké části nepovažují za bezproblémově použitelný či přijatelný výrazový prostředek, tj. za součást normy spisovné češtiny.
Výraz čímž pádem tedy podle našich zjištění nesplňuje dvě ze tří kritérií spisovnosti tradičně používaných v české lingvistice, jimiž jsou noremnost, funkční adekvátnost a systémovost. Proto ho nedoporučujeme k užití v textu, od nějž se právě spisovnost očekává.
od