> Jak se vyslovuje zkratka RAF – po hláskách, nebo jako jedno slovo? Při předávání státních vyzname...

Jak se vyslovuje zkratka RAF – po hláskách, nebo jako jedno slovo? Při předávání státních vyznamenání bylo slyšet samé „rafání“. Nebylo by při tak významné události lepší vyslovit plný název?

Odpověď:

Název RAF, tj. Royal Air Force čili Královské letectvo, který patří mezi tzv. iniciálové zkratky, se v mluvené podobě obvykle hláskuje jako [er á ef] (výslovnost na základě anglického spelování [ár ej ef] se v češtině zjevně neprosazuje). Sled písmen RAF potenciálně umožňuje i jiné čtení než po hláskách. V tom případě by se jednalo o jednoslabičné zkratkové slovo s výslovností [raf], s níž se lze v mluvených projevech rovněž setkávat, a bylo by také možné jej začít skloňovat, k čemuž ovšem v praxi dochází zřídka (díky datům z Českého národního korpusu však lze i takovéto případy nalézt, a to např. v publikaci M. Doležala Proti zlému krompáč a lopata z roku 2006, kde se uvádí citát „Mě převezli do Mnichova, protože jsem byl za války v RAFu“).

 

Souhlasíme s Vámi, že zejména při významných oficiálních situacích by bylo vhodnější užít buď plný název vojenského letectva britských ozbrojených sil, nebo zkratku RAF hláskovat jako [er á ef]. Jak je patrné i z formulace vašeho dotazu, slabika [raf] může u posluchačů vzbuzovat negativní pozornost a vyvolávat v nich humorné asociace s citoslovcem raf, které užíváme k naznačení prudkého uchopení či sevření (zejména psí tlamou), případně jako alternativu pro citoslovce haf k vyjádření štěknutí. Není bez zajímavosti, že např. v polštině je v tomto ohledu situace zjevně zcela odlišná, neboť na webových stránkách jedné z polských jazykových poraden se doporučuje zkratku RAF nehláskovat, ale číst jako [raf].

 

Na závěr ještě dodejme, že jiné iniciálové zkratky (zejména českého původu), u nichž nedochází k žádné potenciálně nevhodné zvukové shodě s jiným výrazem, se v praxi naopak užívají coby zkratková slova zcela běžně a neproblematicky. Například v případě známé a frekventované zkratky ČEZ, u níž jsme zvyklí na výslovnost [čes], by bylo pravděpodobně značně nápadné a pro někoho možná i matoucí, pokud by se v mluveném projevu vyskytla v podobě [čé é zet].

 

vš