Jak se má správně v češtině vyslovovat název často prodávané léčivé a okrasné byliny agastache? Latinský název je Agastache. Někdy se setkávám s výslovností [agastáž], ale podle mě nemá opodstatnění vzhledem k původu slova v řečtině.
Odpověď:
Název této byliny bohužel žádné jazykovědné zdroje nezachycují. V tom případě je pro stanovení náležité výslovnosti nutné vycházet jednak z průzkumu úzu, jednak z původu daného pojmenování. Jak správně uvádíte, slovo agastache vychází z řečtiny a je v češtině totožné s latinským pojmenováním. Jeho grafická podoba možná může na některé uživatele jazyka působit dojmem, že jde o slovo původem např. z francouzštiny, a proto volí výslovnost [agastáš], která podle nich „zní“ francouzsky (z hlediska francouzštiny však není dlouhé [á] náležité). Zejména u méně známých cizích slov je tendence odlišit zvukovou a grafickou podobu u některých mluvčích značně silná, a to i v případě, že v jazyce původu se daný výraz čte v souladu s grafikou. Často také dochází k mylné identifikaci původu přejímek. V tomto případě však jakékoli ovlivnění přejímky francouzštinou není pravděpodobně namístě. Dostatečný a reprezentativní vzorek uzuální výslovnosti rovněž k dispozici není, avšak v nalezených dokladech jsme zaznamenali převážně výslovnost podle grafiky, tj. [agastache]. V jednom televizním pořadu se vyskytla i zmiňovaná podoba [agastáš], avšak pouze jako varianta, kterou již mluvčí dále neužívala (citace z titulků k pořadu: „Agastache anýzová, neboli také agastáž, ...“). Jiná mluvčí, ovšem v tomtéž pořadu, pak podle našeho názoru vyslovovala [agastaché] s dlouhým koncovým [é] (v titulcích však přepsáno stále krátce „agastache“), což může odpovídat zápisu „agastaché“, s nímž se lze rovněž občas na internetu setkat, nikoli však např. v Českém národním korpusu, který zachycuje zejména publicistické (redigované) texty, a pravděpodobně se neužívá ani v odborné literatuře. Koncové řecké étě, tj. dlouhému é, totiž v latinizovaných vědeckých názvech pravidelně odpovídá krátké e. Na základě uvedených skutečností tedy můžeme doporučit název agastache v češtině vyslovovat [agastache], protože řecká, respektive latinská slova se v češtině čtou v souladu s grafikou. Na závěr ještě doplňme, že jsme daný název vyhledali např. také v atlase bylin, který v případě nutnosti uvádí i výslovnost jmen, která se v češtině nečtou v souladu s grafikou. U hesla agastache však žádná takováto informace obsažena nebyla. Podobu [agastáš] (zapisovanou jako [agastáž]) jsme pak nalezli na internetu jako výslovnostní doporučení, veškeré doklady však vedly ke stejnému zdroji. Je tak možné, že výslovnost [agastáš] se mezi některými mluvčími rozšířila právě na základě této (podle našeho názoru mylné) informace vycházející pravděpodobně pouze od jediného mluvčího (autora daných webových stránek, nelingvisty) a že stejným způsobem kvůli nedostatku jiných, ověřených zdrojů pronikla i do televizního vysílání. Jak také vyplývá z jinojazyčných webů, např. v angličtině se lze u daného názvu také setkat s různými výslovnostními doporučeními, žádný z nich ale není ovlivněn francouzštinou.
vš