Pojmenování muže s profesí hospodyně v domácnosti

Existuje profesní kvalifikace hospodyně v domácnosti. Jak by se pojmenoval muž, který by toto povolání vykonával? Výraz hospodář přece znamená něco jiného.

Pojmenováváme-li člověka, který vykonává určitou činnost nebo se nachází v určitém stavu, obvykle se od mužské podoby pomocí přípon tvoří přechýlená podoba ženská (učitel–učitelka). Je málo případů, kdy je tomu naopak: vdova–vdovec, kmotra–kmotr. Pokud tradičně existuje pouze ženské pojmenování, protože dosud danou činnost vykonávaly pouze ženy, stává se, že mužská podoba se v úzu ani nevyskytuje (hosteska, švadlena, chůva, akvabela apod.). U některých z nich bychom mohli podle slovotvorných zásad mužské podoby vytvořit (např. hostes, chůvák), takové tvary jsou však spíše hypotetické a v běžném úzu se nevyskytují. Obvykle mluvčí tuto situaci řeší opisem nebo použitím jiného výrazu, byť nemusí být významově zcela přesný: švadlena–krejčí, baletka–tanečník (výraz baleťák není plně spisovný).

K výrazu hospodyně mužská podoba hospodář existuje, má ale jiný význam. V tomto případě není podstatné jméno hospodyně základní tvar, od kterého by se odvozoval mužský protějšek. Naopak od základového slova hospodář jsou dvě přechýlené podoby hospodářka a hospodyně. (srov. mistr – mistryně a mistrová). Problém je způsoben tím, že výraz hospodyně nabyl postupně dalšího významu, ve kterém se mužská podoba hospodář neužívá. Podstatné jméno hospodář má podle Slovníku spisovné češtiny 3 významy: 1. ‚kdo spravuje hmotné prostředky‘ (hospodář organizace); 2. ‚kdo vlastní hospodářství‘; 3. ‚kdo dovede hospodařit‘ (nebyl hospodář, měl dluhy). Jako přechýlená podoba je uvedena hospodářka (hospodářka školy). Vedle toho existuje i přechýlená podoba hospodyně. Ta se však s hospodářem pojí pouze ve dvou významech: 1. ‚žena, která dovede hospodařit‘ (to je (dobrá) hospodyně); 2. ‚žena, která vlastní hospodářství‘ (statek zůstal bez hospodyně). Význam ‚žena, která vede domácnost‘ charakterizuje zmíněnou profesní kvalifikaci, ale v mužské variantě se neužívá, protože tuto činnost dosud vykonávaly téměř výhradně ženy, a proto nebyla komunikační potřeba mužského pojmenování. Pokud taková potřeba vznikne, jsou dvě možnosti, jak situaci vyřešit. Je možné použít už existující mužskou podobu hospodář a začít ji užívat v novém významu (‚muž, který vede domácnost‘). Pokud bude toto pojmenování s daným významem užíváno v normotvorných textech, může se rozšířit i do běžného jazyka, jakkoli to není jisté. Předpokladem pro toto rozšíření je i to, že muži tuto činnost budou reálně vykonávat, a bude tudíž komunikační potřeba je pojmenovat. Jako druhé řešení je možné zvolit opis a pro pojmenování dané profesní kvalifikace zvolit např. spojení (pomocná) síla v domácnosti či pomocník v domácnosti.

ks