Dozvěděla jsem se, že děti mají určovat u slova dveře číslo množné, nikoli pomnožné, proto bych se chtěla zeptat, kdy bylo u podstatných jmen zrušeno pomnožné číslo.

V češtině je protiklad jednosti (singularity) a nejednosti (plurality) vyjadřován tzv. číslem jednotným a množným (v jistém období svého vývoje měla čeština i tzv. číslo dvojné neboli duál, což znamená, že pro ohebná slova existoval třetí soubor tvarů, který byl užíván v případě, byly‑li osoby, věci atp. právě dvě). Podrobné poučení ke kategorii jmenného čísla najdete v Internetové jazykové příručce.

S číslem pomnožným (ani s číslem hromadným) česká gramatika nepracuje. Jako jména pomnožná označujeme podstatná jména, která mají pouze nebo převážně tvary množného čísla, přičemž svými tvary mohou označovat jak množství, tak jednotlivinu (např. záda, plavky, nůžky). Jak uvádějí metodické příručky pro didaktiku českého jazyka (např. Český jazyk 6 pro základní školy od Evy Hošnové, Ivany Bozděchové, Petra Mareše a Ivany Svobodové), učitelé musejí dětem zdůraznit, že např. u slova kleště (a jeho soustavy tvarů) nejde o číslo pomnožné, ale že je třeba u daného slova uvést číslo množné.

hm