Dnes jsem v rádiu slyšel spojení atentát na Šinzóa Abeho. Je ten tvar jména správně? Má se vůbec tohle jméno skloňovat?

Stručná odpověď by mohla znít: ano, tvar jména je správně. Pro podrobnější odpověď je třeba vysvětlit, jak se takový typ jména dá skloňovat. Vychází se především ze zakončení ve výslovnosti. Máme zde tedy dva typy jmen: jméno Šinzó, které končí na -ó [ó] a jméno Abe, které končí na -e [e]. Jména zakončená na [ó] se v češtině obvykle skloňují podle vzoru „pán“ a pádové koncovky se přidávají za celé jméno, viz např. Miró, Rousseau – 2. p. Miróa, Rousseaua. Můžeme narazit i na tvar 2. či 4. p. Šinza, takové případy jsou ale mnohem méně časté. Navíc pokud pomineme frekvenci, jsou koncovky za celým jménem pro čtenáře či posluchače výhodné, protože z takového tvaru lépe odvodí základní podobu jména. Koncová hláska se totiž běžně odtrhává u jmen zakončených na krátké [o]: Hugo, Romeo – 2. p. Huga, Romea. Jméno Abe je ve výslovnosti zakončené na [e]. Zde máme hypoteticky dvě možnosti. Můžeme jméno skloňovat podle vzoru „pán“ a koncovky přidávat místo odtrženého -e: 2. p. Aba. Tento způsob se ale uplatňuje spíše u jmen známějších, u kterých lze lépe odvodit základní podobu jména (Goethe – 2. p. Goetha). Především u jmen orientálních, jako je právě japonské jméno Abe, se používá tzv. zájmenné skloňování: 2. p. Abeho, 3. p. Abemu atd. Proto spojení atentát na Šinzóa Abeho je gramaticky v pořádku. K tomu je však třeba ještě doplnit, že první jména v pořadí (obvykle fungující jako rodná jména), která jsou zakončena jinak než na souhlásku nebo na ‑a, občas zůstávají ve spojení s dalším jménem (především příjmením) nesklonná. Takže ani varianta 4. p. na Šinzó Abeho by nebyla nijak agramatická. Podstatné je především to, aby alespoň z jedné části jména byl rozeznatelný pád, a tedy větněčlenská funkce jména ve větě.

ks