Jsou v pořádku názvy jako Hostovlice u Čáslavě nebo Březno u Mladé Boleslavě? Nemělo by být správně u Čáslavi a u Mladé Boleslavi? U místních jmen typu Čáslav, (Mladá) Boleslav, Soběslav, Chrudim, Příbram je ve druhém pádě kodifikována nejen koncovka -i (Čáslavi, Boleslavi, Soběslavi, Chrudimi, Příbrami), která je dnes běžnější, ale také koncovka -ě (Čáslavě, Boleslavě, Soběslavě, Chrudimě, Příbramě). Tyto podoby uvádí […]
Ve vile Lanna proběhla 8. dubna konference k osmdesátému výročí začlenění Ústavu pro jazyk český do svazku ústavů tehdejší České akademie věd a umění (dnešní Akademie věd ČR). Pro zástupce vedení AV a spolupracující instituce (ministerstva, univerzity, veřejnoprávní média aj.) pracovníci ÚJČ v konferenčních blocích představili vědeckou činnost ústavu i jeho zdroje poučení o jazyce určené široké veřejnosti. Z vydařené akce vám přinášíme několik momentek.
Jak je to prosím s psaním velkých písmen v názvech velikonočních svátků? Píšeme spojení jako M/modré pondělí s velkým, nebo malým M? V knize Psaní velkých písmen v češtině (Academia, 2015) se dočteme, že jména svátků a svátečních dnů píšeme s velkým počátečním písmenem. Proto stejně jako píšeme Štědrý den s velkým Š, měli bychom psát i Modré pondělí s velkým […]
Upozorňujeme tazatele, že z provozních důvodů nebude ve středu 8. dubna fungovat telefonická jazyková poradna. V dalších dnech budeme jazykové dotazy zodpovídat opět v běžném režimu. Omlouváme se a děkujeme za pochopení.
Akademie věd České republiky vyhlašuje výběrové řízení na obsazení funkce ředitele Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i. (ÚJČ AV ČR, v. v. i.). Předpokládané funkční období: 1. 10. 2026 – 30. 9. 2031. Požadavky a podrobné informace k přihlášce, jejím přílohám a způsobu podání naleznete zde. Přihlášky musí být doručeny nejpozději do 30. 4. 2026 (15.00 hod.). V případě dotazů k výběrovému řízení se prosím obraťte na […]
Srdečně vás zveme na přednášku Michaely Liškové a Martina Šemelíka (oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ) s názvem Slovník jako průvodce po společenské realitě. Přednášku pořádá Kruh přátel českého jazyka a uskuteční se ve středu 15. dubna 2026 od 18:00 v posluchárně č. 18 na Filozofické fakultě UK, náměstí Jana Palacha 2, Praha 1. Anotaci přednášky naleznete na stránce KPČJ.
V prvním letošním čísle Slova a slovesnosti (roč. 87, 2026, č. 1) analyzuje Anna Kisiel kolokabilitu jedenácti polských podstatných jmen s kvantifikačním významem. Ivana Bozděchová a Aleš Klégr mapují neviditelné, „ozvěnové“ anglicismy v češtině. Robert Kolár zkoumá hustotu toponym v české lyrické a epické poezii. Zsófia Ludányi píše o současných evropských trendech ve výzkumu jazykového poradenství. Číslo je dostupné na webových stránkách časopisu.
Právě vyšlo první letošní číslo Naší řeči, které přináší dva články, dvě recenze a jeden příspěvek v rubrice Drobnosti. V prvním článku Ondřej Dufek a Jakub Jehlička představují akomodační experiment zaměřený na užívání závěrečných pozdravů na slyšenou a na shledanou v telefonických interakcích jazykové poradny; na základě analýzy nahrávek ukazují, jak se volba rozloučení mění v závislosti na jazykovém chování pracovníka […]
Od kolika do kolika hodin by se mělo říkat v noci? Jinými slovy, kdy končí večer a začíná noc a kdy končí noc a začíná ráno? Doklady z jazykových korpusů umožňují nahlédnout na běžná časová označení nikoli jako na fyzikální nebo astronomické skutečnosti, ale jako na jazykově a kulturně vymezené kategorie. Z fyzikálního či astronomického hlediska je noc doba mezi západem a východem […]
Říká se meditovat o něčem, nebo meditovat nad něčím? Moje kolegyně užívá spojení typu meditovat nad smyslem života, ale mně to trhá uši – řekla bych spíše meditovat o smyslu života. Podle Slovníku slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení (Praha, Academia 2005) jsou u slovesa meditovat možné obě vazby, tedy jak o něčem (Pascal meditoval o věčném mlčení nekonečného prostoru), tak nad […]
