Barevné Velikonoce
Jak je to prosím s psaním velkých písmen v názvech velikonočních svátků? Píšeme spojení jako M/modré pondělí s velkým, nebo malým M?
V knize Psaní velkých písmen v češtině (Academia, 2015) se dočteme, že jména svátků a svátečních dnů píšeme s velkým počátečním písmenem. Proto stejně jako píšeme Štědrý den s velkým Š, měli bychom psát i Modré pondělí s velkým M. Toto pravidlo platí pro názvy všech dní tzv. pašijového, tedy předvelikonočního týdne. Samotné sousloví pašijový týden je možné označovat i jako Svatý týden, v takovém případě doporučuje publikace Jak zacházet s náboženskými výrazy (Academia, 2004) psaní velkého S. Pokud však toto spojení užíváme v přeneseném významu a označujeme jím předmaturitní týdenní volno, pak je namístě psát svatý týden s malým písmenem.
S velkým počátečním písmenem píšeme rovněž názvy dní spadajících do postního období. Proto například s velkým písmenem budeme psát spojení jako Popeleční středa, Černá neděle (název odkazuje k barvě oděvů, do nichž se halily ženy v době půstu), Pražná neděle (dle pokrmu připravovaného ve druhém postním týdnu), Smrtná/Smrtelná neděle (během ní byla vynášena smrt, v lidové tradici ji představovala figurína zvaná Morana) či Kýchavná neděle. Poslední zmíněná neděle získala svůj přívlastek na základě zvyku, kdy se kýchajícímu přeje zdraví, v Prostonárodních písních a říkadlech Karla Jaromíra Erbena tak můžeme nalézt i následující rčení: Kdo na Kýchavnou neděli třikrát kýchne, po celý rok nezastůně.
Pašijový týden zahrnuje dny, jež bývají stejně jako dny půstu označovány rozličnými přívlastky. Toto období začíná Květnou nedělí, které se také říká Pašijová či Palmová. Slaví se na počest Ježíšova vjezdu do Jeruzaléma, při němž davy Krista zdravily palmovými ratolestmi, dnes bývají na Květnou neděli zdobeny chrámy květinami a (často vrbovými) větvičkami. Přívlastky označující dny následující jsou spojeny s barvami – první v týdnu je Modré či Žluté pondělí, tento den byl věnován úklidu stavení a odpočinku a kostely se zdobily modrým suknem. Ve Slovníku české frazeologie a idiomatiky (díl 2, výrazy neslovesné, LEDA, 2009) můžeme nalézt spojení modré pondělí (nebo také modrý pondělek) s malými písmeny, to původně označovalo poslední masopustní pondělí, později se na základě německého blauer Montag, kde blau značí ‚podnapilý, neschopný práce (po nedělní pitce)‘, rozšířil význam tohoto spojení na jakékoli pondělí v roce, kdy se nepracovalo.
V pašijovém týdnu dále následovalo Šedivé úterý, barva v názvu má odkazovat k pavučinám, které byly ten den vymetány. Tento den se občas také nazývá Žluté úterý, v takovém případě odkazuje spíše k počasí. Dalším dnem ve Svatém týdnu je Škaredá (nebo rovněž Sazometná či Černá) středa, během tohoto dne se totiž vymetaly komíny. Adjektivum škaredý odkazuje k Jidášovi, který se právě v tento den na Krista škaredil a slíbil, že jej zradí. Od dalšího dne pašijového týdne začíná tzv. posvátné třídení (tridium), které zahrnuje Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílou sobotu a Boží hod. Následující Velikonoční pondělí bývá rovněž nazýváno Červené pondělí, rudá barva má symbolizovat lásku a Kristovu krev. Všechny tyto názvy svátků je namístě psát s velkým počátečním písmenem.
ep (2026)