Jsem nožíř a potřebuji poradit správnou výslovnost výrazu choil, což je část nože. Bylo by také možné k tomuto slovu zjistit něco bližšího? Výraz choil je v češtině evidentně poměrně nový a natolik speciální, že jej nezachycují žádné lingvistické zdroje. Mediální archiv, kde obvykle aktuální noremní výslovnost bez problémů ověřujeme, bohužel v současnosti (rok 2025) neobsahuje […]
V novém čísle KGA 31/2025 zkoumá J. Bílková postupnou modální modifikaci predikátového slovesa. M. Koutová se věnuje otázce Absolutní, nebo relativní čas? M. Místecký a kol. analyzují morfologické charakteristiky textů z didaktických testů. Problematikou akcentu učitele češtiny jako druhého jazyka se zabývá T. Netíková. A. Půda recenzuje Korpusovou cvičebnici A. J. Zasiny. O novinkách v […]
Celá řada běžně užívaných názvů oblečení k nám přišla z nejrůznějších koutů světa a zabydlela se tu natolik, že u mnohých nás cizí původ může překvapit. V jazykovém koutku Anny Černé v časopisu Živa se dozvíte, odkud jsou haleny, košile a blůzy, čím se lišily středověké sukně od těch dnešních, jak se oblékaly gatě, kalhoty […]
Proč se klasická hudba označuje jako vážná hudba? Máte pravdu, že kromě názvu klasická hudba se pro ‚duchovní nebo světskou uměleckou hudbu, zpravidla vycházející z evropských tradic renesance, baroka, klasicismu a romantismu až po současnost‘ (viz definice ze Akademického slovníku současné češtiny, ASSČ) užívá i označení vážná hudba. Podíváme-li se na cizojazyčné ekvivalenty daného pojmenování, […]
Ve středu 4. 6. 2025 proběhlo slavnostní vyhlášení výsledků druhého ročníku soutěže Staň se superdialektologem, kterou v rámci projektu Jazyková paměť regionů ČR pořádá dialektologické oddělení ÚJČ ve spolupráci s Vysokým učením technickým v Brně a Univerzitou Palackého v Olomouci. Soutěže se zúčastnilo 92 žáků a studentů ze 13 škol, kteří nasbírali dohromady 105 zvukových […]
Druhé číslo Naší řeči přináší dva články. V první studii Klára Dvořáková analyzuje současné zacházení se spojením sama sebe / sebe sama a výsledky výzkumu následně využívá k návrhu úpravy informací v Internetové jazykové příručce. Ve druhém článku se Jaroslav David a Hana Halatová zaměřili na medailony a nekrology lingvistů a lingvistek 20. a počátku 21. století, a to z obsahového, kvalitativního i kvantitativního […]
Zaujala mě zpráva, že bleduliště na Vysočině se už probouzí. Slovo bleduliště neznám, i když tuším, co znamená. Můžete mi o něm něco povědět? Podstatné jméno bleduliště bychom ve výkladových slovnících češtiny hledali marně. V publicistických textech je bleduliště zaznamenáno častěji až po roce 2010, a to v nikterak hojném počtu – korpus SYN v13 […]
Právě vyšlo další, tentokrát tematické číslo časopisu Acta onomastica. Je věnováno nářečním tvarům v úředních jménech. Hostujícími editory byli M. Boháčová a P. Mácha. Číslo přináší 10 studií a 2 recenze. Mimo jiné zde naleznete např. příspěvek P. Štěpána o pomístních jménech a urbanonymech.
Tradiční nářečí sice pomalu mizí, ale v některých regionech jsou dosud živá, a dokonce jsou i cíleně oživována. Co stojí za touto snahou o aktivizaci nářečí a jak taková revitalizace probíhá? Jak můžeme efektivně zachytit a zdokumentovat nářeční bohatství? A jaký smysl mají nářečí pro současnou společnost? Přednáška nabídne odpovědi na tyto otázky. Přijďte si poslechnout přednášku Marty Šimečkové z dialektologického oddělení ÚJČ […]
