Setkal jsem se s označením základoškolský učitel. Rozumím mu, ale působí na mě nezvykle. Ani ve slovníku jsem toto slovo nenašel. Pokud nějaké slovo ve slovníku není, neznamená to automaticky, že není korektní. Slovníky zachycují pouze zlomek slovní zásoby. Přídavné jméno základoškolský je slovotvorně zcela v pořádku. Je odvozeno ze slovního spojení základní škola stejným způsobem jako […]
Oblíbená školní soutěž Staň se superdialektologem je opět tady! Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR již potřetí vyzývá žáky a žákyně základních a středních škol, aby se stali „superhrdiny“ dialektologie a pomohli dokumentovat jazykové bohatství regionů České republiky. Žáci a studenti ve věku 10–19 let se do projektu mohou zapojit do konce dubna 2026, stačí jim k tomu mobil nebo diktafon. Tématem letošního ročníku […]
Viděl jsem reportáž o tom, že archeologové objevili masivní kadlub z doby bronzové. Byla to kamenná forma na výrobu hrotů kopí. Mám ale pocit, že jsem se s tím slovem setkal i v úplně jiných souvislostech, že má ještě nějaký jiný význam. Nebo se mýlím? Nemýlíte se. Výraz kadlub se poměrně často užívá v přeneseném významu. Nejnovější Akademický slovník současné češtiny […]
Jsou v pořádku názvy jako Hostovlice u Čáslavě nebo Březno u Mladé Boleslavě? Nemělo by být správně u Čáslavi a u Mladé Boleslavi? U místních jmen typu Čáslav, (Mladá) Boleslav, Soběslav, Chrudim, Příbram je ve druhém pádě kodifikována nejen koncovka -i (Čáslavi, Boleslavi, Soběslavi, Chrudimi, Příbrami), která je dnes běžnější, ale také koncovka -ě (Čáslavě, Boleslavě, Soběslavě, Chrudimě, Příbramě). Tyto podoby uvádí […]
Jaký je původ slova pomlázka? České označení pomlázka podle etymologických slovníků souvisí s přídavným jménem mladý, respektive se slovesem omladit/zmladit – pošlehání spletenými proutky má na člověka přenést jarní sílu, má ho omladit. Jde o symbolické předání svěžesti, mladosti, pružnosti, ohebnosti a zdraví mladého proutku. Vokabulář webový zachycuje staročeský výraz pomlázěti sě s významem ‚šlehat se navzájem metlami z mladých vrbových […]
Jak je to prosím s psaním velkých písmen v názvech velikonočních svátků? Píšeme spojení jako M/modré pondělí s velkým, nebo malým M? V knize Psaní velkých písmen v češtině (Academia, 2015) se dočteme, že jména svátků a svátečních dnů píšeme s velkým počátečním písmenem. Proto stejně jako píšeme Štědrý den s velkým Š, měli bychom psát i Modré pondělí s velkým […]
Upozorňujeme tazatele, že z provozních důvodů nebude ve středu 8. dubna fungovat telefonická jazyková poradna. V dalších dnech budeme jazykové dotazy zodpovídat opět v běžném režimu. Omlouváme se a děkujeme za pochopení.
Akademie věd České republiky vyhlašuje výběrové řízení na obsazení funkce ředitele Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i. (ÚJČ AV ČR, v. v. i.). Předpokládané funkční období: 1. 10. 2026 – 30. 9. 2031. Požadavky a podrobné informace k přihlášce, jejím přílohám a způsobu podání naleznete zde. Přihlášky musí být doručeny nejpozději do 30. 4. 2026 (15.00 hod.). V případě dotazů k výběrovému řízení se prosím obraťte na […]
Srdečně vás zveme na přednášku Michaely Liškové a Martina Šemelíka (oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ) s názvem Slovník jako průvodce po společenské realitě. Přednášku pořádá Kruh přátel českého jazyka a uskuteční se ve středu 15. dubna 2026 od 18:00 v posluchárně č. 18 na Filozofické fakultě UK, náměstí Jana Palacha 2, Praha 1. Anotaci přednášky naleznete na stránce KPČJ.
V prvním letošním čísle Slova a slovesnosti (roč. 87, 2026, č. 1) analyzuje Anna Kisiel kolokabilitu jedenácti polských podstatných jmen s kvantifikačním významem. Ivana Bozděchová a Aleš Klégr mapují neviditelné, „ozvěnové“ anglicismy v češtině. Robert Kolár zkoumá hustotu toponym v české lyrické a epické poezii. Zsófia Ludányi píše o současných evropských trendech ve výzkumu jazykového poradenství. Číslo je dostupné na webových stránkách časopisu.
