Aktuální tematické číslo časopisu Acta onomastica obsahuje 13 anglicky psaných statí věnovaných politickým a sociálním vlivům na evropskou toponymii v 19. a 20. století. Mimo jiné přináší článek Žanety Dvořákové o místním jménu Polná, které se do naší kulturní encyklopedie zapsalo jako místo vraždy Anežky Hrůzové, dále příspěvek Martiny Ptáčníkové o náměstí Jana Palacha, jež se stalo symbolem lidového protestu, nebo stať Pavla Štěpána o proměnách venkovské krajiny a jmen v důsledku kolektivizace zemědělství. Úplný obsah čísla najdete zde.
Druhé číslo Naší řeči přináší dva články, drobnost a blok textů týkající se ukrajinštiny a jejích mluvčích v českém jazykovém prostředí. V prvním článku Žaneta Dvořáková analyzuje funkci vlastních jmen v memech, zejména jejich roli v politickém a ideovém boji a v propagandě. Ve druhé studii se Vladimír Benko zaměřuje...
Ve dnech 29. června až 3. července 2026 se v Praze koná VII. kongres světové bohemistiky: Literatura a jazyk(y) v dialogu. Akci pořádá Ústav pro českou literaturu AV ČR společně s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy, Filozofickou fakultou Masarykovy univerzity, Ústavem pro jazyk český AV ČR a Ústavem slovenskej...
Zájemce o jazykové konzultace upozorňujeme, že po dobu letních prázdnin (od 29. června do 31. srpna) bude telefonický provoz jazykové poradny Ústavu pro jazyk český AV ČR omezen. Na jazykové dotazy budeme odpovídat každé úterý a čtvrtek, vždy mezi 10. a 12. hodinou dopoledne. Děkujeme vám za pochopení.
Není bezpečnějšího přírodního zákona nad zákon Medardův – můžeme číst ve Vančurově Rozmarném létě. Pranostika spojená se jménem Medard je všeobecně známá. Ale víte, jak asi vypadá ona Medardova kápě, která čtyřicet dní kape? Odpověď najdete v jazykovém koutku Anny Černé...
Aktuální tematické číslo časopisu Acta onomastica obsahuje 13 anglicky psaných statí věnovaných politickým a sociálním vlivům na evropskou toponymii v 19. a 20. století. Mimo jiné přináší článek Žanety Dvořákové o místním jménu Polná, které se do naší kulturní encyklopedie zapsalo jako místo vraždy Anežky Hrůzové, dále příspěvek Martiny Ptáčníkové o náměstí Jana Palacha, jež se stalo symbolem lidového protestu, nebo stať Pavla Štěpána o proměnách venkovské krajiny a jmen v důsledku kolektivizace zemědělství. Úplný obsah čísla najdete zde.